Jak jde život
Rok 2024
Jak začít tento rok? Zaměřuji celou tuto (sebe) bytost do skutečnosti… TOTO jsi TY! Čti pomalu, potichu i nahlas. Nespěchej.
Vnímání. Prožívání. Intelektuální interpretace.
Vnímej. Odděl vnímání od prožívání i intelektuální interpretace. Tvé vnímání se nespojuje s žádným dějem. Tvá mysl nevytváří žádné závěry.
Vnímej. Přirozený vjem těla a klidný dech. Jsi vnitřně tichý a klidný. Když se odpoutáváš od jednotlivých složek vnímané skutečnosti, co zůstává jako poslední? Co na tebe působí?
Prožívání. Když se odpoutáš od vnímání a nedovolíš mysli vytvářet závěry a hodnocení, co vyvoláš? Jsi bezpodmínečně šťasten. Udržuj tento stav.
Intelektuální interpretace. Zobecňující postupy nepodmiňuj ani vnímáním ani prožíváním. Empirie není pouze determinismus. Cílená abstrakce není ani sněním ani spekulací. Nezapomeň, ty jsi tvůrcem své skutečnosti.
Když pochopíš a přijmeš schopnosti vedoucí k oddělení vnímání, prožívání a intelektuální interpretace, zaměř pozornost do nitra.
Kdo vnímá? Čím vnímá?
Zrakem, sluchem, chutí, čichem nitro nevnímáš. Čím vnímáš?
Nitra se nemůžeš dotknout. Čím vnímáš?
Nevíš čím vnímáš a přesto jsi si vnímání nitra vědom. Když vnímáš jednotlivé složky nitra, co vnímáš? Vše co vnímáš jsou různé modifikace pudu života a pudu lásky. V jakékoliv podobě. Usměrňuj vnímání nitra tak, aby nedocházelo k žádným projevům.
Vnímání, prožívání, intelektuální interpretace, pud života a pud lásky. Toto je život. Je toto život?
Zaměřuji celou tuto (sebe) bytost do skutečnosti… Ovlivňování těla a fyziologie, vnímání, prožívání, duševnosti ... se dá přirovnat ke stavbě mostu. Ovlivňování těla a fyziologie, vnímání, prožívání, duševnosti ... jsou jakoby technické postupy. Morálka je kvalitou samotné stavby. Bez morálky most spadne.
Morálka je hodnotou, která není určena k projevům navenek. Je určena k vnitřním postupům.
To Skutečnost je mi bohem.
Ona stále kráčí se mnou. Trpělivě čeká až pochopím, až přijmu.
Skutečnost v rozhovoru ke mně: "Až ke mně přistoupíš, važ slova, važ myšlenky, važ pocity. Jsi průhledným. Jsi přede mnou nahým. Tvá důvěra ať je intimní. Jsem tvým rodičem, milenkou(cem) i potomkem. Uvědom si, prožíváš se ve mně, prožíváš se v podstatě všeho, v pravdě samotné."
"Ať už jsi kdekoliv. Zastav se, vyvolej a zaměř se na klid těla a na svůj dech. Až se dech zklidní a nitro utiší, pomalu zavři oči. Vnímej. Otevři oči, zavři oči. Vnímáš to? Vidíš to? Dej si ruku na srdce a dotkni se sám sebe. Vnímáš to? To je prožívání, to je život. Jsi to ty sám. Toto je největší oběť, jakou mi můžeš dát. Nechci žádná slova, žádné představy, žádné jednotlivosti. Chci tebe ..."
Pochopení funkce intelektu ve vztahu k vnímání skutečnosti
Kdo nebo co je mi bohem? Jakým způsobem s ním mohu hovořit? Otázka existence nebo neexistence boha je otázkou pro spekulující intelekt. Spekulující intelekt pluje na neurčitosti spojené s vnímáním proměny. Proto nejde pomocí intelektu popsat samu skutečnost. Intelekt sám slouží k přenosu pochopeného do paměti a slovní zásoby tak, aby pochopené bylo možné předat dál. Intelekt je nástroj pro vlastní přežití a pro spolupráci mezi lidmi.
Ještě jednou. Intelekt pluje na neurčitosti spojené s vnímáním proměny. Všeobklopující proměnlivá vnitřní i vnější skutečnost je svázána s proměnlivým intelektem. Toto svázání mění obsah i význam slov, slovosled, pravopis, emocionální zabarvení sdělovaného ...
Pro příklad. Slovo mamka vyjmuté ze slovní zásoby má pouze abstraktní význam. Teprve ve spojení s popisem konkrétní mamky získá konkrétní význam. Při vyslovení "moje mamka" a "tvoje mamka" jde o zcela jiné osoby a tedy jiné souvislosti. Vytváří se rozdílný kontext informací.
Pokud tedy člověk mluví s bohem pouze na základě představ vytvořených jeho vlastním intelektem, pak mluví pouze se svým vlastním osobním bohem, tedy představou. Ne se skutečností. Je to podmíněný konstrukt.
Bůh sedí za intelektem a směje se našim představám o něm samotném.
Lidé s převahou abstrakce vidí boha a lidé s převahou reality vidí skutečnost. Ve skutečnosti jsou abstrakce a realita propojeni. Pomocí abstrakce vytváříme popis reality a realita nám slouží jako základ k vytváření abstrakcí. Bůh a skutečnost jsou ekvivalenty.
Tak jako skutečnost vytváří to, co jsem, já svým vnímáním vytvářím skutečnost. Skutečnost je pouze částí celku. Celek mohu pojmenovat pojmy Vše i Nic. Jsem Vším i Ničím.
Před 14 dny jsme dokončili kolečko "dnů otevřených dveří" na různých školách. Začali jsme už loni. Všechny školy a obory, které si Matyáš, s pomocí mé i mamky, vybral, se mi líbí. Musíme ještě dodat několik dokumentů, ale to hlavní je už splněno. Vše jsem úspěšně zaznamenal do nového elektronického systému DiPSy. Od letošního školního roku je možné podat přihlášky na tři školy najednou. Rozhodovat o přijetí bude dost podstatně systém od společnosti Cermat na základě stanovených testů. Doufejme, že objektivně. Školy mají i tak možnost stanovit si svá kritéria pro přijetí nebo požadovat motivační videa, testy fyzické zátěže apod.
Obory, jaké si Matyáš nakonec vybral, neuvedu. Matyáš si rozhodne sám, co chce komu říci. Počkáme si na výsledky, pak o tom promluvíme a uvidíme co dál.
Ricky skončil jarní prázdniny, Maty je právě prožívá s mamkou na horách.
Richardovi chybí 44 dnů do uzavření klasifikace posledního čtvrtého ročníku gymnázia.
Tento svým způsobem běžný život je pro mě jako otce mimořádným. V mé hrudi bije srdce mých synů. Ti stojí na rozcestí s mnoha možnostmi.
Velmi blízko kolem mě je mnoho utrpení. V poslední době některým rodičům násilím zemřelo dítě. Ať už ve škole nebo v boji.
Představuji si prožívání rodičů. Ten pocit nesmyslnosti, bezdůvodnosti, prázdnoty. Vždyť to nedává žádný smysl. Proč? Komu to prospělo? Neexistuje žádné vysvětlení, žádná útěcha. Smíření je tak těžké, až nemožné. Svět už nikdy nebude jako předtím. Moje názory ztratily smysl ...
Bavil jsem se na toto téma se synem Matyášem. Říkám mu: "Kdyby tyto rodiče někdo požádal o veškerý majetek, Dali by ho. Kdyby tyto rodiče někdo požádal o jejich vlastní končetinu. Dali by ji."
Ten výkřik v jejich nitru: "Bože vrať mi moji dceru zpět. Bože vrať mi mého syna zpět. Ach bože … ta bolest … ta bolest ..."
Na druhou stranu výkřiky ideologů mluvících o obětech, o hrdinství … Cítím z těch projevů pokrytectví, amorálnost ...
Co vyléčí moji bolest? Život dokáže uzdravit zase jenom život. Osobně bych si v podobné situaci asi přál mít dalšího potomka.
Dnes a denně slyším z mainstreamu o politickém zlu před koncem devadesátých let minulého století. Osobně si pamatuji, jak takzvané špatné politické systémy na východě předaly, až na výjimky, kultivovaně moc. Opravdu kultivovaně. Za to by měly dostat Nobelovu cenu míru!
V čem tak vynikají západní společnosti, ke kterým dnes patříme. Kde je ta jejich morální převaha?
Nejhorší je
Uvedu ukázku textu z webu svobodny-svet.cz
"Pokud jde o naši bezpečnostní pomoc Ukrajině, 90 % těchto peněz je skutečně vynaloženo zde ve Spojených státech. Prospívá to americké výrobě," uvedlo Ministerstvo zahraničí USA k balíčku pomoci Ukrajině.
Dnes a denně slyším z mainstreamu o svobodě, demokracii a ekonomických úspěších pod vedením našich politiků. Na internetu jsem nalezl úsměvné shrnutí ekonomické situace běžných lidí: "Před transakcí jsme my měli peníze a oni zkušenosti. Po transakci je tomu obráceně."
Dnes a denně slyším z mainstreamu o školství a jeho reformách, inkluzi, zavádění toho a onoho. Aspen institut a neziskovky to s námi přece myslí dobře, nabízejí kreativní řešení, učí nás rozpoznat dezinformace, pochopit stovky pohlaví, multikultigender studia, klima … Tisíce a tisíce zvráceností, den co den ...
U vchodu do Stellenbohmovy univerzity v Jihoafrické republice visí cedule, na které je tento text:
"Ke zničení jakéhokoli státu na světě není třeba atomových bomb ani raket dlouhého doletu. Stačí snížit kvalitu vzdělávání a nechat studenty podvádět při zkouškách. Pacienti umírají rukama takových lékařů. Budovy se hroutí rukama takových inženýrů a architektů. Peníze se ztrácejí vinou takových ekonomů. Spravedlnost mizí v rukou takových právníků a soudců. Úpadek vzdělání je úpadkem národa!"
Pokud otevřu alternativní média, co nacházím? Nacházím naději. Tento odstavec jsem převzal od Aleny Novotné z webu poznatsvet.cz
Pravěcí předkové nebyli svázáni jediným společenským nebo politickým modelem. Rozmanitost starověkých společností ukazuje, že dnešní politické struktury jsou jen malým zlomkem toho, co je možné. Pochopení pestré mozaiky lidských dějin nám připomíná neuvěřitelnou schopnost sociální a politické flexibility a nabízí cenné poučení pro řešení složitých výzev naší doby.
Pokud otevřu alternativní média, co nacházím? Nacházím naději. Zdroj na internetu si již nepamatuji.
Katalánská super babička ve věku 116 let uvedla: "Klíčem může být životní řád, klid, dobré vztahy s rodinou a přáteli, kontakt s přírodou, emoční rovnováha, žádné starosti a lítosti, pozitivní naladění a odstup od toxických lidí."
S ohledem na alternativní média nebo i mainstream a informací z nich získaných je můj život postaven na osobních rozhodnutích. Co doporučit synům? Jak je ovlivnit?
Rozum mi říká abych zvolil, říká mi, že mám povinnosti. Podvědomí mě od volby odrazuje. Tuto tíhu odpovědnosti jsem prožíval při výběru budoucí školy pro Matyáše.
Praxe bude kritériem pravdy.
Na závěr úsměvné shrnutí. Pokud bych v hypotetickém rozhovoru pro mainstream zmínil morálku od tesaře z Nazaretu nebo fenomenální a vyčerpávající popis skutečnosti, z mnoha stran, od pekaře z Litvínova, co bych se asi dočetl?
Něco podobného: "Co nám bude vykládat nějakej tesař z Nazaretu? Proč bychom měli číst nějaká pojednání od pekaře z Litvínova? A teď ještě ten spojař. Co si osobě myslí? Nemá tituly ani před jménem, ani za jménem. Tak ať je zticha."
Mému synovi Matyášovi je 15 let. Uteklo to. Popřál jsem mu už ráno. Jája, mamka Matyáše, upekla dort a objednala místo pro společnou oslavu. Chce dát Matymu spíše věcný dar. Já chystám cestovatelský zážitek.
Nedávno jsme se synem bavili o podobě nebo vzhledu, jaký máme. Matyáš má šedé oči po mámě a pomalu tmavnoucí světlé vlasy. Richard má tmavé oči i vlasy po tátovi. Richard mě výškou už přerostl, Matyáše to určitě také čeká. Na patnáctileté prohlídce měl výšku 170 cm a váhu 55 kg. Já jsem haplotyp R1b, Matyáš bude spíše nordický I1. Jistotu získá až pomocí genetických testů, jako já před lety. Vzhledem jsou oba synové hezcí chlapi.
Včera jsem doprovodil Matyáše na testy fyzické připravenosti do jedné z potenciálních škol. Myslím, že měl ze všech nejlepší výsledky. Je třeba přiznat, že u testů převažovaly dívky. Převaha holek nemusí být pro kluka ve škole špatná. Může se tam cítit jako v harému. :-)
Richard se připravuje nebo spíše finišuje s přípravou na státní i školní maturitu. Státní mu připadá lehčí než školní. U maturity bude obhajovat znalosti z češtiny, angličtiny, dějin a zeměpisu.
Myslím, že podpora učitelů na Richardově gymnáziu i Matyášově základní škole je velmi dobrá. Vyučování nebo předávání jakýchkoliv znalostí a schopností je nejen prací nebo řemeslem, ale spíše skutečným posláním. Oba bráchové měli různé problémy. To už je ale doufám za námi.
Na webu Parlamentních listů jsem se v březnu dočetl, že Evropská unie má k dispozici nástroj s názvem MÍROVÝ FOND (EFF), pomocí kterého tečou do důkladně prováděné GENOCIDY SLOVANŮ na Ukrajině jednotky až desítky miliard eur. Ten SPRÁVNĚ marketingově zvolený název MÍROVÝ by se demagogickým ŠTVÁČŮM jako byli Gándhí, Einstein, Tolstoj, Oppenheimer …, z Čechů třeba Jiří z Poděbrad …, nesmírně líbil.
Mnoho lidí v Čechách, včetně mě, je rádo, že jejich úsilí (produktivita v jakékoliv podobě) je věnováno do těchto MÍROVÝCH nástrojů. Starosti běžných lidí, jako porozumění životu, svému osudu, rodině a lidem kolem mě, tvůrce MÍROVÝCH nástrojů nezajímají. Bydlení, chod domácnosti, vzdělání ... má řešit VOLNÝ TRH ve smyslu "co si kdo přivlastní, to má". Starosti neběžných lidí v exekucích, bezdomovce, samoživitele ... už VOLNÝ TRH vyřešil a tak nikoho nezajímají. Při pozorování života v Čechách musím přiznat, že nerozumím obsahu slova DEMOKRACIE a sousloví LIBERÁLNÍ DEMOKRAT musí být asi těžká urážka.
Komentář o Genocidě Slovanů si nemohu odpustit. Na alternativních médiích se objevují odkazy o tom, jak česká vláda upravuje skrytě různé zákony aby mohla poslat vybrané lidi do jakýchkoliv potenciálních konfliktů. Existují údajně i předpisy, jak se stát postará o děti rodičů, kteří byli nedobrovolně posláni do konfliktních míst. Je na místě připomenout citát spisovatele Ernesta Hemingwaye: "Věřím, že všichni ti, kteří těží z války a přispívají k jejímu vzniku, by měli být zastřeleni hned první den občany své země."
Požádal jsem mamku Matyáše Jáju aby mi pomohla vytřídit věci, z kterých Maty už vyrostl. Za poslední rok nabral snad dvacet centimetrů na výšce. Maty pochopitelně zdědil některé věci po starším bratrovi, jak už to u mladších sourozenců bývá. Vznikla hromada oblečení, čepic a jiných doplňků, které už nevyužijeme. Odvezu je do kontejneru k dalšímu použití. Při pohledu na oblečení se objevují asociace a vzpomínky na různé situace, při kterých měli synové věci na sobě. Vnímám zrychlený tok času, tedy tok proměny. Rád bych tento tok proměny zastavil, protože se mi líbí být otcem. Naplňuje mě to a dává to životu smysl. Vše ale jednou skončí. Už nejsem taťka, kterej ví všechno a se vším si vždy poradí. Stále tady budu, budu k dispozici, ale také se budu moci více zabývat sám sebou. Pozoruji dál Jáju a nechávám vzpomínky plynout ...
V minulém popisu našich životních příběhů jsem zmínil cestovatelský zážitek jako dárek pro Matyáše k patnáctým narozeninám. Objednal jsem výlet od společnosti Offroadsafari s názvem Doupevskem: opuštěnou krajinou. Samotné Doupovsko je z větší části vojenský újezd se zákazem vstupu. My to respektujeme a tak jedeme většinou po jeho hranici.
Tady trochu, hned na začátku, odbočím a uvedu vzpomínku na moje seznámení s Doupovskem v devadesátých letech. Celý vojenský újezd jsem přešel z jihu na sever pěšky. Při volné chůzi jsem nikoho nepotkal a nikdo mě nezastavil. Obklopovala mě panenská, myslím podzimní, příroda. Nejzvláštnějším zážitkem byla úzká silnice, po které jsem chvíli kráčel, někde ve středu Doupovských hor. Žádné značky, žádná technika, žádné známky civilizace. Opuštěná silnice se náhle vnořila do rozsáhlé otevřené louky. Z dálky, uprostřed louky, bylo vidět parkoviště plné techniky s tmavě zelenou barvou. Při příchodu k vozidlům jsem zjistil, že jsou zaparkována pod širým nebem a nikdo je nehlídá. Vypadala jako nová, nikdy používaná. Nijak jsem jejich obsah nezkoumal, ani se do nich nesnažil vlézt. Pokračoval jsem v cestě. Teď už bez silnice.
Cesta offroadem, kdy máte vlastního řidiče, umožňuje místo řízení věnovat se pohledům na krajinu a poslouchat vyprávění průvodce. Často vystupujeme na vybraných místech. Ochutnáváme z upravené studánky Korunní kyselku přímo u pramenů. Těch je více. Posloucháme výklad o vzniku firmy na minerálku a její slávě až v zahraničí. Korunní kyselka je ideálním nápojem pro "prepery". Nekazí se ani při sebedelším skladování a to i v teple. Projíždíme kolem "stolové hory" u vrchu Uhosť, pozorujeme Rašovické skály, zastavujeme na vyhlídce U Dubáka, zastavujeme na vyhlídce Rogalovka, odkud skutečně vzlétají rogalisté. Z Rogalovky pozorujeme zříceniny hradu Šumburk, který leží za údolím Ohře. Pohled na obzor částečně zakrývá přicházející sněhová vánice. Asi poslední tohoto roku. Trvá jen chvíli. Sníh taje, sotva dopadne. Všude kolem nás kvete orosená chráněná Koniklec.
Z vyhlídek je vidět i Klášterec nad Ohří s velkými sady jabloní. Procházíme zaniklou obcí Zvoníčkov, kde dodnes stojí jediný, částečně zachovalý, dům se zajímavou pověstí. Navštěvujeme Vintířovské lapidárium. Na závěr procházíme rozpadající se zámek Vintířovského panství.
Nemusíme cestovat do zahraničí aby se bylo čím chlubit. Čechy nabízejí plno působivých míst.
V minulém měsíci s klukama opět navštěvujeme kino ve Slovanském domě v Praze. Dávají film Duna II. Má dobré recenze. Ty nezklamou. Po kině se kluků ptám, jakým směrem je asi park Stromovka? Zkoušejí hádat. Z náměstí republiky jim ukážu směr přes ulici Revoluční a Štefánikův most. Vysvětluji jim, že u většiny míst v Praze si umím představit co kde je a za několik desítek minut tam dojít pěšky. K debatě o znalosti Prahy přiložím vzpomínku z minulosti. V devadesátých letech, při přechodu celých Čech za severu na jih na jeden zátah, jsem Prahu přešel podél Vltavy za jeden den včetně zastávky na Staromáku a okolí kolem Karlova mostu. Vydáváme se ke Stromovce a cestou fotíme.
Doufal jsem v Ríšovo dokončení školy v běžném termínu. To se ale nestane. Richard nakonec dělá doplňkové zkoušky, protože jeho absence v některých předmětech překročila povolené limity. Samotná maturita bude až v září. Chci po Richardovi aby si nedělal prázdniny, protože školu nemá dokončenou. Rád bych ho ovlivnil tak, aby výsledky za čtvrtý ročník byly dobré a maturita co nejlepší. Také ho chci ovlivnit, aby si místo prázdnin našel práci nebo brigádu. Napsat o dospělém chlapovi, že mě zlobí už nejde. Vedeme spolu rozhovory o blízké i vzdálené budoucnosti. Ve hře je jak vysoká škola, tak trvalá práce. Vysoká škola chce opravdový zájem a motivaci. Trvalá práce a zkušenosti z ní vyplývající silně opravuje nepodložené názory. Život má po střední škole v blízké i vzdálené budoucnosti tisíce potenciálních podob. Nemusí se jednat jen o vysokou školu nebo trvalou práci. Velkou roli můžou hrát vztahy se ženami nebo touha po dobrodružství. Dá se jít i cestou start-upů a podnikání.
Abych klukům přiblížil různé podoby prožívání, snažím se jim popsat podoby mystiky. Čteme společně životopis Kéčara popisující vše kolem Květoslava Minaříka a jeho života. Květoslav doporučoval číst tuto knihu až jako další po seznámení s jiným jeho dílem. Dostatečně neumím odhadnout životní zaměření mých synů a tedy výběr té které knihy od Květoslava. Proto jsem pro společné čtení vybral jeho životopis.
Matyáš úspěšně udělal přijímací zkoušky z Matematiky i Češtiny od společnosti Cermat. Povedla se mu i většina doplňkových testů požadovaných školami v souvislosti s odborným zaměřením studia. Ze tří námi vybraných škol by ho přijali dvě.
Strategii výběru jsme začali už v sedmé třídě. Maty nebyl studijní typ jako v jeho věku Richard. Také má jinou povahu. Lepší výsledky než z češtiny a matiky měl spíše z odborných předmětů. Tedy mimo fyziky. Gympl jsme rovnou vynechali. Střední školy v Praze také. Maty se dost zajímal o zvířata. Zkoušeli jsme vyhledávat recenze a tipy a stavili se i na setkáních, kde se jednotlivé školy prezentují. Prošli jsme řadou dnů otevřených dveří. Ve výběru se nám před dvěma roky zobrazila škola s názvem Chovatel cizokrajných zvířat v Litomyšli. Studium je rozdělené na týden školy a týden práce kolem živých zvířat. V budovách a výbězích je výběr živočichů opravdu rozsáhlý. Od akvarijních rybiček po opice. Je to vlastně skutečná zoo přímo ve škole, kde chybí jen velká zvířata. Při osobní návštěvě se nám během prohlídky školy i kotců věnoval přímo ředitel. Na spoustu zvířat jsme si mohli sáhnout nebo je vzít do náruče. Ředitel zmínil i možnost safari přímo v Africe, kam se svými svěřenci každoročně jezdí.
Litomyšlský zámek a kostel, kašny v historickém jádru, vstupní portály do historických objektů. Fotografie jsou z roku 2024.
Následující rok, tedy v osmé třídě jsme posuzovali možnost studia na učilišti. Mohlo se stát, že přijímací testy na střední školu nevyjdou. Chtěl jsem aby studijní obor byl zajímavý. Aby to nebylo jen o tom, co na nás zbylo. Kluky jsem párkrát vzal ke koňům na projížďky. Součástí jízd byla i starost o koně od postroje po hřebelcování a čištění kopyt. Koně máme i v rodině. Jedna z dcer mojí švagrové Jany Petra má koně již od mládí doma. Mně osobně se svět kolem koní líbí.
Nám nejbližší škola zaměřená na koně je v Chuchli v Praze. Ta ale představuje spádovou oblast pro Prahu a okolí. Tedy velký zájem. Z dobrých referencí, které se ke mně dostaly, jsme vybrali Střední zemědělskou školu v Benešově se zaměřením na Jezdectví a chovatelství koní. Na dni otevřených dveří jsme viděli kompletní zázemí školy i statek se stájemi. Přímo ve stájích jsem oslovil pár holek, které obor studují a starají se o koně na místě. Přidala se k nám i místní učitelka a vychovatelka jízdy na koních. Během hovoru o tom, co koho baví i nebaví, co se komu líbí, jak ke koňům přistupovat jsme prošli kotce, jízdárnu i výběhy. Škola opět fungovala stylem týden výuka, týden výcvik a starost o zvířata.
Obě školy, jak v Litomyšli, tak v Benešově poskytovaly ubytování v internátě. Byl jsem pro. Chtěl jsem aby se Maty staral co nejvíce sám o sebe. Samotnému mu to nevadilo. Mamka Matyho Jája byla ale proti. Chtěla ho mít doma. Hledal jsem kompromis aby nebylo vše jen podle mě a zároveň se zajímal o něco na zvýšení šancí pro přijetí na školu s maturitou. Procházel jsem statistiky přijmutí/nepřijmutí na různé školy a prohlížel různá kritéria. V nabízených možnostech poblíž Kralup se objevila Střední hotelová a jazyková škola v Kladně. Ta umožňuje tři zaměření. Podnikání v hotelnictví, stevard nebo stevardka v letadle, cestovní ruch. Nám se líbilo zaměření na cestovní ruch. Výhodou je možnost zvolit odbornost až od třetího ročníku. Ředitelka školy mi vyhověla a provedla nás po budově mimo termín dnů otevřených dveří. Při prohlídce mě zaujal profesionální bar s kompletním vybavením jako ve vinárně. Výhodou této školy bylo i placení školného. To snižuje případný přetlak zájemců o studium a zároveň přináší peníze na vybavení a možnost lépe zaplatit vyučující.
Letos z přijímacího řízení do škol zmizely zápisové lístky a prosadil se online systém Dipsy. Výhodou i nevýhodou je automatické přiřazení žáka k vybrané škole podle úspěšnosti. Zájemce musel zadat do systému pevné pořadí škol od nejvíce po nejméně preferovanou. Mně se líbily všechny tři školy a rád bych je dal všechny na první místo. Rozhodl Matyáš a možnost získat maturitu.
Všechny tři školy ve výběru měly pro přijetí specifická kritéria. U oboru Chovatel cizokrajných zvířat mimo absolvování testů z matiky a češtiny chtěli při motivačním pohovoru ověřit zkušenosti a zájem o obor.
U jezdectví a chovatelství koní Maty absolvoval testy fyzické kondice. Požadavkem bylo i natočit motivační video se zkušenosti v jezdectví v délce cca tři minuty. Koně nevlastníme. Oslovil jsem jezdeckou stáj Jožánek kde nám umožnili pořídit pár záběrů se sedmiletým hřebcem Kavalírem. Další záběry jsme pořídili na Kocandě v Kralupech u soukromé chovatelky. Nakonec jsme navštívili rodinu. Petra nám umožnila projížďku na své kobylce Tequile. Natočili jsme i hřebelcování, starost o kopyta a práci v zázemí stáje.
Na obrázku jsme s koněm Kavalírem z jezdecké stáje Jožánek v Kralupech. Fotografie ostatních koňů nemáme. Točili jsme videa.
Richard mi pomohl najít aplikaci na zpracování videa. Dal jsem dohromady několik povedených záběrů a postupně je sestříhal do jednoho celku. Maty záběry doplnil komentářem. Richard snímkům dodal šťávu kresbami, ruchy, a zvířecími zvuky. Na začátku jsem vlastníky koňů upozorňoval, že máme průměrného režiséra, slabý scénář, amatérského herce a jednoduchou kameru v mobilu. S výsledkem jsem byl ale moc spokojenej.
U hotelové a jazykové školy posuzovali hlavně absolvované testy z matiky a češtiny, pak prospěch a zájem o jazyky.
U jednotné přijímací zkoušky od Cermatu z češtiny a matematiky jsem se Matyho ptal na subjektivní pocit úspěšnosti v testech. Domníval se, že úspěšnější byl ve škole na Kladně. Ve skutečnosti měl lepší výsledky ve škole v Litomyšli. Mimochodem, několik zkušebních testů od Cermatu jsme si zaplatili a další absolvovali na internetu. Učitelé základní školy Generála Klapálka v Kralupech s přípravou také dost pomohli.
Od 15. dubna do 15 května jsme čekali na výsledek rozřazení škol. Nejvíc napnutej byl Maty. Noc před uveřejněním prý nespal. Mamka byla také nervózní. Já byl v klidu. Podvědomě jsem naší přípravě věřil. Na obrázku je výsledek.
Matyáše by podle výsledků přijaly dvě školy. Vyhrálo hotelnictví, tedy cestovní ruch a za ním jezdec a chovatel koní. Na chovatele cizokrajných zvířat se ze všech tří škol přihlásilo nejvíce zájemců na jedinou třídu. Hotelovka Kladno přijímala ze všech tří škol nejvíce studentů. U jezdce a chovatele byl nejhorší poměr přijatých a nepřijatých. Z 22 přijatých se Maty umístil na 12 místě. Brali pouze každého čtvrtého. Tím, že Maty postoupil na školu s vyšší prioritou, uvolnil nějakému zájemci o koně místo.
Než zobrazím text na webových stránkách, vytvářím ho v textovém editoru. Vzniká postupně, někdy i na přeskáčku, kdy se vracím a přepisuji již napsané nebo doplňuji uvedené.
Rozum tj. vědomé rozhodnutí a vůle stanoví oblast, kterou se budu zabývat. Sledováním sebe sama zamezím tomu abych nebyl pouze skrumáží pocitů a domněnek.
Zapojuji intelekt, tedy naučené schopnosti. Ten se opírá o paměť, slovní zásobu, představivost, vzpomínky a logické operace jako sčítání, odčítání ...
Vlastně se dívám do své duševnosti, do svého podvědomí. Záhadná funkce podvědomí, z kterého přicházejí nové myšlenky nebo nápady. Někdy v podobě slov, někdy v podobě zobrazení, tedy vizuálních dějů. Mysl slouží jako plátno a pozorovatel jako divák.
K tomu přistupuje fyzologická motorika těla. Sedím, prsty píšu slova, dýchám …
Textový editor, výše zmíněný, který k zápisu používám jsem otevřel 5. března 2012. Dnes jsem na 173 straně nepřetržitě psaného textu, kategorozovaného pomocí uvedených dnů. Samotný text se dosud skládá ze 108 242 slov, tedy 656 665 znaků. Tečka na konci této věty, včetně mezer, je tedy 656 665 znak. S každým dalším zápisem nebo opravou se vše mění.
Porovnáváním délky textu, počtu zápisů a počtu uvedených dnů, odhaduji, že jsem jen psaním příběhů o životě dosud strávil minimálně měsíc života. Zprávou celého webu na internetu, včetně schopností, které se bylo nutno naučit, jsem strávil pravděpodobně několik měsíců. Tady si mohu udělat volné intelektuální cvičení na téma: "Co je smyslem a co je skutečnou náplní života". Doufám, že všechny moje zápisy pomohou zachovat široké povědomí o našem životě pro všechny následující potomky a nezmizí podobně jako zmizelo povědomí o většině života mých předků. Pokud se mi tím zároveň povede přiblížit potomky pochopení smyslu svému osudu a životu obecně, tím lépe.
Život je více dějových linií a přesto jeden celek. To je harmonie.
Vnímám pohled z okna na zahradu a plující bílé a šedé mraky na modrém nebi. Zahrada je svým způsobem konstantní svými tvary a barevnou paletou. Větve stromů a rostliny se někdy pohnou jako končetiny. Zůstávají ale na místě. Mraky zobrazují neustálou proměnlivost tvarů.
Analogií (přirovnáním) může být konstantnost těla a proměnlivost mysli.
K tomu zvenku přes otevřené okno slyším šumění větru a zpěv ptáků. Cítím čerstvost vzduchu a přes okno pronikající jemný chlad na těle. Sleduji svůj klidný dech a odpočaté tělo. Přichází bezpříčinná spokojenost.
Jsem ve stavu, kdy jsem provázán se skutečností, tedy s bohem. Vnímáním si uvědomuji jednolivé složky. Postupně všechny opustím, až zůstane pouze Tok podstaty (právě žitého) života.
Tok těla a fyziologických funkcí
Tok vnímání
Tok prožívání
Tok duševnosti a podvědomí
Tok intelektu
Tok podstaty vlastního života, tedy karmy
Po opuštění jednotlivých složek, tedy různých toků proměny, ponechávám vědomý tok těla a fyziologických funkcí. Zaměřím se na vlastní prázdné nitro. Je to přirozený stav klidu. Zdánlivá nepohnutelnost.
Bez opuštění běžně žitého života, tedy skrumáži různých nahodilostí, prožitků, pocitů, představ, přesvědčení ... není tento stav pozorovatelný. Tady nejde o vytváření závěrů nebo intelektuálních představ. Je to pozorování skutečnosti tak, jak je právě teď vytvářena.
Existují dvě situace, kde mohu tento stav vyvolat. V sokromí. Kdy nejsem ovlivňován okolím a společností. V běžném životě. Při pohybu ve společnosti a činnosti na společenských vazbách založené.
Při pozorování prázdného nitra se objevují myšlenky, představy, vzpomínky, nápady, pocity, stavy prožívání, vjemy okolí ... Podněty k rozhodnutí, akci nebo jakékoliv změně tohoto klidového stavu.
Teď pozoruji tok podstaty vlastního života, karmických předpokladů při vytváření mého světa. Stojím u pramenů.
K vnímání mohu přizvat rozum, vůli, pozorovatele … Rozum aby kategorizoval, co se objeví (kategorizovat podvědomí aby nebylo tak záhadné mohu pomocí rozumu). Vůli aby uplanila moc rozhodnutí. Pozorovatele aby vše pomíjel, nechal odplynout nebo zastavil a sestoupil ještě hlouběji …
V popředí toho, za jaké názory se postavit by měly stát zkušenosti. Pokud se podívám do historie, pak vidím, jak jsou tzv. západními demokraciemi postupně zrazeny a opuštěny státy ve Východní Evropě. Československo, Polsko, Jugoslávie a nyní Ukrajina.
V jednom z článků na alternativních webech, tušim od "Vidláka", je uvedeno: válka stojí 500 milionů dolarů a 1 500 životů KAŽDÝ DEN! a to jen na straně Ukrajiny. Částka 500 milionů dolarů každý den mi připadá nadsazená. Ale i tak, kdybychom vzali veškeré zdroje investované do války, mohli bychom ve Východní Evropě postavit kosmodrom a provozovat turistické výlety do vesmíru. Byla by to ohromná hospodářská základna.
Na webu pravyprostor.net je článek: Nevojenské důvody, proč NATO neporazí Ruskou federaci. Mimochodem nestojím na straně žádného státu ani ideologie. Zdroje informací ukazují, že jsou záměrně rozpoutávány konflikty mezi různými státy, politickými, sociálními i hospodářskými systémy.
Plýtvání jakoukoliv produktivitou, lidským intelektem a schopnostmi ve Východní Evropě je neuvěřitelné. Svět založený na pravidlech, jak zdůrazňují západní země, je cesta k dobrovolnému nevolnictví.
Ne Ukrajina, ale finanční a mocenská oligarchie by měla padnout. Po jejím pádu a krizi by mohla přijít skutečná celoevropská renesance.
Při sledování tzv. jednání o míru jsem nalezl citát od Jichcaka Rabina (bývalý premiér Izraele): Mír nelze uzavřít s přáteli. Mír se uzavírá s nepřáteli.
Při cestě z práce domů jsem potkal kačeny. Volně se procházely po trávníku, mezi paneláky města Kralupy, poměrně dost daleko od potoka. Zaujala mě jedna zvlášnost. Žádnej kačer. Byl to feministickej spolek. Došlo mi, že je to rafinovaný útok těch, co kačeny krmí. Ideologická diverze uprostřed našeho města. Genderová nevyváženost. Spolek rozehnat a dosadit minimálně dva kačery. Když už jsem se chystal zahnat je do vody ke kačerům, došlo mi, že bych mohl sám způsobit ještě horší genderovou nevyváženost. Mohli by se pářit a tím dokázat, že jsou jenom dvě pohlaví. No jo, kde ale sehnat 100 duhových kačen abych naplnil lqbt+-x:bflmpsvz kritéria? Musel jsem uznat, že na jeden z největších celoevropských problémů nestačim a nechal jsem kačeny matce přírodě.
Musím ale zachovat ideologicky čistou tvář a tak malé upozornění pro krmiče kachen. Krmte s rozvahou! Nikdy nevíte, co vytvoříte!
Progresivisto!
S obsahem nebo tématy básně se nijak neztotožňuju. Neříkám, že jsou dobré nebo špatné. Líbí se mi forma provedení.
Progresivisto!
Báseň vytisknout, zkopírovat a vyvěsit na každou lampu ve výšce očí. Pochopitelně básník a ten kdo tiskne by se navzájem neměli znát.
Progresivisto!
Varování před mikro/nano agresí: Nečti! Čtením si můžeš způsobit trauma! Vem v úvahu nedostatek a přetíženost odborníků pečujících o tvé duševní zdraví.
František Poeta napsal:14 srpna, 2024 (0:44)
Příběh na F: Fízlovo finále
Fanatického fašistu Fialu frustrují facebookové fakenews. "Fofrem Foltýna!"
Foltýn futruje fašírku, frká, fluše flaksy.
"Fuj, fízle! Funguj! Faktčekuj falešná fakta!" fňuká führer.
Ftom flákho!
FAB?! Fotovoltaika fonderlajen!
Fraktura falického frňáku. Funkcionář funí.
Fušerští felčaři. Fiasko.
Funebráci fasují futrál.
Funus. Filharmonici fidlají, flanelový faraon fundovaně fabuluje, falešná Fiona fňuká.
Fšude fangle, fůra frází.
Finito.
Fláva fukrajině!
Převzato z diskuze pod článkem: Tento hřebík zatlučeme my! Od Vidláka na litterate.cz Článek i báseň patří k tomu lepšímu, co jsem v poslední době četl. Diskuze pod články na litterate.cz obsahují odkazy na další zajímavé články a zdroje. Toť vpravdě svobodný intelektuální kvas.
Sleduj vlastní intelekt, tedy naučené schopnosti, které ti umožňují orientovat se a přežít v realitě. Dívej se jak vznikají tvé názory a postoje, které vyjadřuješ. Pozoruj konkrétní rozhodnutí, které přechází v čin a opakovaná konání.
Nenásleduj pouze společenský konsenzus. Nerozumíš všemu a tak svobodně přiznej, že nemusíš mít na všechno názor. Neopakuj pouze to, co jsi někde četl nebo slyšel. Tím jen přiznáváš, že sebou necháváš manipulovat. Uvědom si, že skutečné názory vznikají ze zkušeností, ne z toho "já si myslím". Pokud si pouze myslíš, co nebo kdo tě tak silně ovlivňuje?
Znalci objektivní pravdy mívají názory velmi podobné a většinou doložitelné. Zkušenost někdy musí být dlouhodobá aby vytvořila hodnotný intelekt.
Opusť neovládané emoce, osobní prospěch, manipulace … Nedávej MOC nad sebou ani jinými manipulátorům ...
Zkus vznikání názorů zastavit. Zkus vlastní intelekt ovládnout.
Zkraje jara jsem s kluky začal opracovávat, léta uložené, pískovcové kvádry na zahradě. K práci používáme rozbrušovačku s vhodným kotoučem, kladiva a majzlíky různé velikosti. K ochraně používáme rukavice a plastové brýle proti odlétávajícím drobným kamínkům. Výsledkem jsou květináče různých velikostí a tvarů.
Se zápisem a fotografií jsem počkal až se květiny jako chryzantémy uchytí a rozkvetou. Z balkonových květin nám přes celou sezónu kvetou i muškáty nebo hvozdíky. Ostatní květiny ať už jednoletky nebo trvalky většinou pouze jednou rozkvetou a zvadnou. Někdy je ožerou slimáci a šneci.
Pes Rex viditelně stárne. Psí šestnáctiletý stařec se obtížně zvedá a do nebo ze schodů se mu moc nechce. Srst má stále sytě béžovou a lesklou. Zdálky vypadá dobře. Každoroční kartáčování by vydalo na hustý svetr. Špatně vidí a hlavně slyší. Většinou si mě nebo kluků všimne až na poslední chvíli a pak se lekne. Hlavně když pospává.
V centru Prahy, kousek od Karlova mostu, je kouzelné místo opomíjené turisty. Vojanovy sady. Sady jsou udržované, ale ne zmodernizované. To jim dodává původnost, patinu. Původně byly sady určitě komplexem klášterní zahrady. Součástí zahrady je i dvůr bývalého kláštera bosých karmelitek. V centru dvora je kašna a lavičky. Zahradu zdobí tři kaple. Sv. Terezie z Avily, sv. Eliáše a sv. Jana Nepomuckého. Po sadě i dvoře volně prochází a poletávají pávi.
Při procházkách si všímám světelné kompozice. Ta umí některé objekty zvýraznit, některé potlačit. Jedny barvy zesílí, jiné utlumí. Při náhodné a zároveň ideální kompozici fotím. Zvednu mobil s fotoaparátem a mířím s ním po ose cesty ke kapli sv. Jana Nepomuckého. Zajímá mě nasvícený horizont. Mobil mám před hrudníkem s vodorovně nataženými pažemi. Na sobě mám mikinu tmavě šedé barvy. Při pokusu o snímek náhle přiletí holubice a sedne mi na levou paži. Mám ji přímo před obličejem. Neleknu se a z úst mi vyjde: "Och krasavice." Není bílá, ale souvisle jemně popelavá po celém těle. U krku jakoby kroužek a světlejší peří na hlavě. Mezi holubicemi královna krásy. Malá očka mě s neustálou změnou polohy hlavy pozorují. Mluvím na ni a snažím se jí, pro zvláštní krásu, lichotit. Nevím, zda holubice umí v lidském obličeji poznat pobavení i překvapení zároveň. Minutu, dvě mi věnuje pozornost a pak odletí. Z mé polohy fotit sama sebe nešlo.
I přesto, že jsem stál v zahradě plné modliteb, žádný hlas shůry nepromluvil. Chybí Jordán a Hlas volajícího na poušti. I tak holubici považuji za dobré znamení. Skutečnost promluvila. :-)
Ještě zmíním vzpomínku na Noc kostelů v roce 2021. S kluky jsme prošli interiér i zázemí kostelů sv. Josefa a přes ulici Letenskou nedaleký kostel sv. Tomáše. Kostel sv. Josefa patří ke klášteru bosých karmelitek, kostel sv. Tomáše ke klášteru obutých augustiniánů. Spojení názvů klášterů mi vyvolá obrazové asociace bosých řeholnic a obutých mnichů. To by se snad dalo, při dobrém scénáři, použít i ve filmu.
Gabriel García Márquez: "Život není to, co člověk prožil, ale co si z něj pamatuje a jak si to pamatuje, aby o tom mohl vyprávět."
Michel Eyquem de Montaigne: "Mysl - rozum jsou statkem nejspravedlivěji distribuovaným na Zemi. Nikdo si nestěžuje na jeho nedostatek nebo jeho nadbytek."
V roce 2022 jsem zhlédl na YouTube pořad s Pavlem Zářeckým pod názvem Byl jsem jedním z těch, kteří psali ústavu republiky. V mé paměti po zhlédnutí zůstala poučka: "Úředníci
jsou krevní oběh státu."
V září roku 2024 jsem objevil článek na webu cz24.news pod názvem NKÚ: Digitalizace na MPSV nepokročila. Úředníci data přepisují ručně, kopírují je a tisknou.
Z článku. Kontroloři dále zjistili, že MPSV spravuje provozně nákladné informační systémy, jimiž zabezpečuje agendu dávek státní politiky zaměstnanosti a agendu nepojistných sociálních dávek. Používá je již od roku 1993. Nové projekty, které měly vést ke snížení provozních nákladů z 33 mil. Kč na 3 mil. Kč měsíčně, MPSV ani po deseti letech nedokončilo.
V důsledku toho uhradilo za provoz stávajících informačních systémů až o 650 mil. Kč více v porovnání s očekávanými nižšími provozními náklady nově pořizovaných systémů. MPSV přitom na provoz informačních systémů vynakládá 80 % celkových prostředků vyčleněných na informační technologie.
Podle kontrolorů vynaložily MPSV a ČSSZ na neúspěšnou výměnu informačních systémů zabezpečujících agendy dávek a důchodů celkem 310 mil. Kč. MPSV vydalo od roku 2014 celkem 297 mil. Kč na vybudování nového IS (Informačního systému) státní politiky zaměstnanosti, který nikdy nebyl uveden do provozu.
ČSSZ ve stejném období vynaložila 12,7 mil. Kč na přípravu projektů, které měly vést k výměně informačního systému důchodové agendy. Ani po deseti letech však nedokázala ČSSZ tuto výměnu zahájit.
Po školení v oblasi projektovéhp řízení v mé paměti zůstala poučka: "60% projektů končí neúspěšně."
Strategie projektu je postavena na trojimperativu. Kvalita, finance, čas. Kvalita – funkce, vlastnosti … Finance – lidi, technika, prostory … Čas – priority, harmonogram … Zkušení účastníci projektu se zaměří na nejdůležitější trojimperativ. Čeho chceme dosáhnout, co je hlavním cílem. Nezkušení účastníci se zaměří na všechno.
Spíše neformální poučka od jednoho ze školitelů při certifikaci: "Snažte se před spuštěním projektu zjistit, kdo ve firmě nebo instituci skutečně rozhoduje, nese odpovědnost. Pokud se ti, co rozhodují, projektu průběžně neúčastní, nemá smysl ho zahajovat." Kompetence, pravomoce, odpovědnost. Účastník projektu může mít kompetence a nese odpovědnost. Šedá eminence má pravomoce, ale nemusí nést odpovědnost.
I dokončené projekty bývají neúspěšné. Mezi neúspěšné projekty se počítají i ty, které byly ukončeny pro překročení nebo nenaplnění stanovených kritérií. V čí prospěch projekty MPSV a ČSSZ dosud probíhají?
Hypotetická situace. Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) vytvoří ve spolupráci s Českou správou sociálního zabezpečení (ČSSZ) projekt s názvem 500 miliónová loterie. Účastníkem loterie mohou být manželé s dvěma a více dětmi. Manželé musí mít minimálně učňovské vzdělání. Rodina může vyhrát jednu miliónovou nevratnou dotaci na pořízení nebo rekonstrukci domu nebo bytu. Rodiče a jejich děti jsou současnými i budoucími nositeli prosperity české společnosti. Co je více pravděpodobné, výhra v loterii nebo úspěšné dokončení projektů ve státní správě?
Zábavné i vážné pojednání z oblasti Řízení je pod odkazem
V minulém zápisu zmiňuji světelnou kompozici. Ta umí některé objekty zvýraznit, některé potlačit. Jedny barvy zesílí, jiné utlumí. Při náhodné a zároveň ideální kompozici fotím.
První odkaz
Richard prožívá 19. listopadu dvacáté narozeniny. Máma Jája 21. listopadu devětačtyřicáté narozeniny. 20. listopadu slavíme. Bowling a nenucený rozhovor na různá životní témata doplňuje výborné jídlo. Pro setkání vybíráme kralupskou restauraci Barsini.
Na oslavě, při úsměvu, pohledu do očí a podání ruky, synovi přeji aby do sebe vstoupil, nalezl pevnost a inspiraci pro budoucí životní rozhodnutí a z toho vyplývající spokojenost. Zmiňuji i potenciální setkání s nejen hezkou partnerkou. Richard se usmívá a odpovídá, že to mu dnes přáli všichni. Společným darem pro Ríšu je pomoc při zaplacení autoškoly ode mě i mamky.
Moje nezakotvenost mi umožňuje procházet prožíváním a situacemi, kterými většina lidí neprochází. V jejich mysli, představivosti nebo celkovém naladění se tyto možnosti života
vůbec neobjeví. Většina lidí si ani nepřipustí, že nejvíce omezeni jsou sami sebou - ano, ani nejsou schopni si připustit, že ten kdo je nejvíce omezuje jsou oni sami a teprve poté je to jejich okolí. Někteří si toto omezení připustí, ale nemají odvahu cokoliv zkusit nebo i změnit.
Obtěžující bolest těla v jakékoliv podobě může být utrpením
Obtěžující vnímání může být utrpením
Obtěžující prožívání může být utrpením
Obtěžující myšlenky, představy, vzpomínky mohou být utrpením
Obtěžující sklony, i sexuální, mohou být utrpením
Obtěžující nutkání k činům může být utrpením
Průpověď nebo mantra je navození děje, prožívání, proměny skutečnosti ... Pouhé opakování s pomocí schopností intelektu je proces, který k ničemu nevede.
Průpověď, mantra, sentence, rčení … Nespekuluj, nepřemítej, nesni o obsahu jednotlivých pojmů. To teď není účelem.
Uvědom si svůj intelekt spojený s pamětí. Z paměti vyvolej slovo šťasten.
Vyslov v duchu: "Jsem šťasten, že jsem šťasten." Vnímej průběh děje.
Vyslov potichu: "Jsem šťasten, že jsem šťasten." Vnímej průběh děje.
Vyslov nahlas: "Jsem šťasten, že jsem šťasten." Vnímej průběh děje.
Vyslov k posluchači: "Jsem šťasten, že jsem šťasten." Vnímej průběh děje.
Způsob vyslovení můžeš měnit i kombinovat. Smyslem je vyvolání stavu, kdy jsem šťasten. Šťasten bez důvodu. Prožívání je odděleno od vnímání nebo podnětů z nitra. Jak v soukromí, tak při běžném pobytu ve společnosti.
Kdy je průpověď nebo mantra nejúčinnější? Když aktivujeme mysl a mluvíme sami k sobě tak, abychom vyvolali šťastné prožívání. Poté, když se zaměříme na šťastné prožívání v těle bez mysli i intelektu. Přidáme dech a štěstí tělem jemně prodýcháváme.
Uvědom si. Vjem těla při prodýchávání není vjem hmatu, ani jiného smyslu. Podobně jako u vjemu nitra.
Všimni si. Při vyslovování v duchu mysl snadno identifikujeme. Při vyslovování nahlas je mysl kde? Děj uvnitř a děj navenek.
Možné a zajímavé alternativy. Ucpi si dlaněmi nebo prsty uši a vyslovuj nahlas: "Jsem šťasten, že jsem šťasten." Vnímej průběh děje. Slyšíš sám sebe jakoby zevnitř.
Dej si ruku na srdce, pomalu zavři oči a uvědom si klidné dýchání. Vyslovuj v duchu: "Jsem šťasten, že jsem šťasten." Pomalu otvírej a zavírej oči nebo sundávej ruku a dávej ji opět na srdce. Vnímej průběh děje. Podmínky vnímání se mění.
Požádej blízkou osobu o vyslovení: "Jsi šťasten, že jsi šťasten." Vnímej průběh děje. Přijmi nabízenou možnost pro změnu prožívání.
...
Opět. Smyslem je vyvolání stavu, kdy jsem šťasten. Šťasten bez důvodu.
Štěstí je subjektivní volba proměněná ve skutečnost.