Blog o rodině
V=N Mystika
Ricky Maty
Ženy a muži
Práce zábavou
Jak jde životFotogalerieRodokmenCestováníZe životaO mně
barevný index modrý
žlutý index černý
žlutočerný index černý
modrozelenočerný index černý
černobílý index černý
zelený index černý
barevný blog
barevný mail
Úvod stránek
Mapa stránek

Jak jde život

Jak jde životrok 2020rok 2019rok 2018rok 2017rok 2016rok 2015rok 2014rok 2013
∗ 2009 Matyášrok 2012rok 2010rok 2009rok 2008rok 2007rok 2006rok 2005
∗ 2004 Richard
2004 těhotenství

Rok 2006 - Richard

4. prosince 2006
Už jsem 2 roky na světě. Napřed táta chtěl tuto kapitolu nazvat „Ťuňťa, půjčenej a vrchní proviaňťák“. Mamce se to moc nelíbilo. Odpovídá to ale situaci. Když se zeptáte mne Ríši: „ co je Ríša?“. Tak vám odpovím:“ Ťuňťa“. Když táty, tak vám odpoví: „půjčenej“, tedy jako že ho půjčili a on se zase musí vrátit. A když se zeptáme mámi jak se cítí, tak nám odpoví: „jako vrchní proviaňťák“.
Co se asi nejvíce změnilo od minulého roku je můj slovník. Už docela brebtám, chápu souvislosti a když něco chci, tak to umím říci nebo na to aspoň ukázat. Když potřebuju čůrat, tak říkám „nočík“. Když mám jít spát, tak říkám „halí belí“. Umím také říct „posim“ a „dekuju“. Když se něco nedaří, tak říkám „nende“. Jakmile někdo odejde nebo něco odplyne, říkám „neni“. Umím říct na otázku jak se jmenuješ: „Ríša Gos“ a kolik je ti let: „dva“. Některé pořady v televizi poznám jen podle znělky a dokážu je pojmenovat.
Umím už také jezdit na koloběžce a na autíčku. Mám taky tříkolku se šlapkami, ale to mi zatím moc nejde. Rád skáču na nafukovacím balóně a líbí se mi, když mne přitom mamka houpe.
Vůbec ze všeho je ale nejlepší, když můžu dělat „mači mači“ na tlačítkách od klávesnice počítače a tiskárny. Na počítači si nechávám přehrát melodie z různých večerníčků a umím jednotlivé písničky zastavovat a zase pouštět. Taky mačkám čudlíky od televize a videa. Jsem tak šikovnej, že si k televizi klidně přisunu židli a vylezu na ní abych na čudlíky dosáhl. Oblíbil jsem si taky mobily, akorát nevím proč to dospěláci dávaj k uchu místo aby si prohlíželi ty báječný obrázky na displeji.
Začal jsem s mámou, tetou a kámošem Mikoláškem jezdit vlakem na výlety, hlavně do Prahy. Maj tam v různých prodejních obchoďácích báječný centra pro děti na hraní. Taky rádi jezdíme do ZOO podívat se na zvířátka. Nejradši mám slona kterému říkám „Bimbo“. Když bylo teplo rád jsem chodil na hřiště, kde jsme s Mikoláškem lezli na všemožné prolézačky a klouzali se na klouzačce. Do centra města Kralup chodím s mámou už bez kočáru nebo jezdím na tříkolce.
Táta a máma mě naučili, že kamna a jiné věci jsou horký. Opatrně tomu říkám „heis“. Když něco nesmím ukazujou na mne rodiče ty, ty, ty, a já zvednu prstíček a dělám na ně taky „ty, ty, ty“.
Rád se směju a zlobím. Mamka je z toho někdy unavená, ale co se dá dělat. Taťka příjde z práce večer domů, já se na něj vrhnu, křičím táta, táta a chci mu říct všechno najednou a všechno hned ukázat. Potom na něj skočím a už se pereme. Mamka neslyší ani slovo ze svejch oblíbenejch seriálů, který nás nebavěj. Táta mi dělá „ham, ham, ham, že tě sežeru“? Ptá se mne „kde má Ríša žebírka, kde má Ríša jůdln špek“ a hledá je. Taky počítá na mém stehýnku „kolik Ríša sní kedlíků“?
Taky se směju novým slovům, které slyším, jako je týpí, deník….. Rád je opakuju a řechtám se na celé kolo.
Mám dvě nejoblíbenější hračky ve své postýlce, Méďu a Pepu, které všude tahám a spinkám s nima. Přes den si nejraději hraju s balónama a autana a taky dělám na papír „písi písi“ a říkám tomu že „majuju“ (maluju).
Zkouším si sám oblékat a svlékat čepici , ponožky a kalhoty. Někdy se mi to dokonce povede a pak z toho mám velikou radost. Jakmile se obléknu, rád chodím po schodech do kuchyně a říkám tomu „doju, doju (dolu) nebo tapi, tapi“.
Chutná mi snad všechno co mi mamka připraví a papám sám lžičkou. Ráno miluju když dostanu mlíčko v kelímku a sosám ho brčkem. Nejraději ze všechno mám ovoce, hlavně mandarinky a jablíčka.
Rád si s mamkou prohlížím knížky a časopisy a nebo letáky co nám hážou do schránky. Ukazuju obrázky a říkám co na nich je. Ze všech obrázků mám nejradši Krtečka a žábu, hledám ji ve všech knížkách a říkám „zába, zába“.
V občerstvení MC Donald mi koupili malá rádia s jednou melodií, které se dají pouštět jedním tlačítkem. Udělám „mači, mači“ a rozjedu „tanini“. Jsem dýdžej. To je zatím vše, zase o sobě dám vědět. :-)