Řízení ...
Velikost organizace
Decentralizované dynamické sítě nelze rozšiřovat jako hierarchické sítě. Tentýž model, který jim dodává odolnost proti útokům, absolutně limituje jejich
velikost. Pokud tomu tak skutečně je, jaké jsou tyto limity?
Teroristické sítě jsou v zásadě geograficky roztroušené online komunity. Chris Allen vykonal dobrou práci při analýze ideální velikosti skupiny ve své kritice
Dunbarova čísla (pojem Dunbarovo číslo, viz text níže).
Jeho analýza (plná příkladů) ukazuje, že účinnost se snižuje nejprve při dosažení počtu 80 členů, a zcela pak po nárůstu na velikost 150 členů. Prvotní
snížení efektivity je podle Chrise zapříčiněno zvýšenou mírou úsilí vynaloženého na "výchovu," vyžadované, aby si skupina udržela svou soudržnost. Absolutní
pokles účinnosti při velikosti 150 členů nastává, když už tento proces nedokáže překonat nespokojenost a rozkol, které ve výsledku vedou k rozpadu skupiny na
menší podskupiny (které mohou zůstat ve volném kontaktu).
Teroristům se zřejmě dařilo vytvořit mnohem větší než výše popsanou síť, v období, kdy provozovali výcvikové tábory. Fyzická blízkost umožňovala teroristům
fungovat jako vojenská hierarchie se středním managementem (nebo přinejmenším jako mix hierarchie a decentralizovaných buněk jinde). Jakmile došlo k opuštění
táborů, výše uvedené faktory pravděpodobně vyvolaly roztříštěnost (o níž často čteme v novinách).
To nás přivádí k ideální velikosti skupiny, na níž lze podle Allenovy analýzy online skupin nahlížet na dvou úrovních: skupiny malé i střední velikosti. Malé
a životaschopné (tedy schopné účinně plnit úkoly) skupiny (nebo buňky) fungují nejlépe se 7-8 členy. Dolní hranici lze stanovit na čísle pět (skupiny s méně
než 5 členy postrádají dostatečné zdroje k operační efektivitě), horní pak na devíti. Skupiny střední velikosti má optimálně tvořit 45-50 lidí, kdy dolní
hranice je 25 a horní 80. Mezi těmito hranicemi se rozprostírá propast, jejíž přemostění představuje pro skupinu značné riziko. Skupiny nad 9-10 členů totiž
musí uplatňovat jistou funkční specializaci, která si žádá příliš mnoho dohledu, než aby byla při omezeném počtu lidí v každé z funkcí účinná. Teprve po
dosažení počtu 25 se skupině úsilí spojené se zvládáním specializace začíná vracet.
Tato propast (mezi 9-25 členy) se vhodně překrývá s problematickou fází vývoje teroristické či guerillové sítě, o níž mluví studie zabývající se guerillami.
Škoda, kterou dokáže způsobit malá (7-8členná) skupina, je limitována omezenou lokalitou a proto nepředstavuje takováto skupina závažné ohrožení. Jakmile ale
skupina dosáhne střední velikosti (45-50 členů), dokáže provádět rozsáhlé útoky napříč rozlehlým územím a není ani snadné ji vyhladit z důvodu geografického
rozptýlení buněk. Během transformace z malé na větší je však skupina velice zranitelná, a tato zranitelnost si žádá neodkladné protiteroristické akce (což
dává za pravdu vojenským stratégům - nenasadění dost vojáků hned po válce nebo nedostatečně rychlé zavedení stanného práva) během krátkého časového okna,
kdy se síť transformuje.
To naznačuje velikost buněk (optimální velikost nejmenší životaschopné sítě) mezi pěti a dvanácti příslušníky.
Limity organizační velikosti neznamenají, že by teroristé nemohli dočasně navýšit svůj počet. K dispozici je spousta zaměstnanců "na dohodu".
Také existuje potenciál pro spolupráci mezi skupinami.
je teoretické omezení počtu lidí, se kterými je jedinec schopen udržovat stálé sociální vztahy. Těmi se myslí takové vztahy, v nichž jedinec
každého zná a ví, jaký vztah má kterýkoli další jedinec s ostatními. Při větších počtech osob než představuje toto číslo je pro udržování stabilní soudržné
skupiny obecně potřeba více omezujících pravidel, zákonů a vynucených norem.
Podobné texty na internetu pracují s optimální velikostí organizace pouze ve vztahu k teroristům nebo mafii. Doporučené, vysledované a popsané počty členů
organizace lze použít i při organizování protestů, odporu proti bezpráví nebo vytvoření oranizace, která bude chránit sebe samu a její členy. Je tedy možné
vytvořit organizaci, která chrání své členy i společné hodnoty, které uznávají. A to i jako sílu odporující politické a ekonomické moci nebo médiím a
marketingu.