Blog o rodině
V=N Mystika
Ricky Maty
Ženy a muži
Práce zábavou
ŘízeníRozvody a sítěKe stažení, zdarmaJak přežítPráce s kamenemSlovanská unieExcel
křídla index modrý
flekatý index černý
svmodrý index černý
smrtihlav index černý
fešák index černý
fialový index černý
fialový index černý
křídla řízení
řízení mail
Úvod stránek
Mapa stránek

Řízení ...

ŘízeníProfesionální válečníkPravidlo 80/20Kritický řetězProjektové řízeníMultitasking
PPP - 3PNorma ČSN ISO 10006Analýza 5 MBootstrapperOvertonovo oknoMigrace
KarieraVelikost organizaceCo jsou peníze?PropagandaToxikologie penězTerorismus
SowellInteligence národů

Multitasking

Když lidem zadáme jeden náročnější úkol, mozek vykazuje aktivitu v obou čelních lalocích. Když jim přidáme druhý úkol, mozek rozdělí svou aktivitu, jeden úkol zvládá levý a druhý pravý lalok. Přidáním třetího úkolu jedno z center aktivity zmizí. Reakce lidí se zpomalí a začne se objevovat více chyb. Lidský mozek nedokáže dělit svou aktivitu mezi nekonečné množství úkolů, jako to umí procesor počítače, jenž vykonává všechny zadané úkoly stejně kvalitně, dokud mu na ně stačí kapacita.
Závěr tedy je, že lidé přinucení k multitaskingu sice něco stále dělají, ale jsou z toho vyčerpaní a jejich výsledky za mnoho nestojí. Při multitaskingu klesá kvalita práce až o 40%. Když se nad tím zamyslíme z pohledu zaměstnavatele, místo jednoho člověka s mizerným výsledkem je v takovém případě možná lepší zaměstnat dva na poloviční úvazek…
Problém je také v tom, že naše fragmentovaná pracovní činnost má pokračování, když přijdeme domů. Fragmentálně se pak věnujeme dětem, rodině, čemukoli. Výsledkem jsou špatné vztahy, nepořádek, výčitky. Myslím, že na konci takového života se zamyslíme: co jsem to vlastně celý život dělal? A jaký to mělo smysl?

Používejme techniku tak, aby nám sloužila. Telefon dovede zaznamenávat vzkazy, e-mail umí odpovídat automaticky. Můžeme toho využít i tehdy, když pracujeme. Protože máloco skutečně musí být vyřízeno právě teď. Leccos můžeme vyřídit, až vyřídíme to, co zrovna vyřizujeme.
Řešme úkoly podle priority, ne podle toho, že někoho zrovna napadlo po nás něco bezvýznamného chtít, když děláme něco důležitého. Má to i druhou stránku. Pokud neustále obtěžujeme spolupracovníky kdykoli nás napadne, nečekejme, že se k nám i ostatním budou chovat jinak.

Maximálně se soustřeďme na pouhých 20% úkolů, jelikož ty rozhodují o úspěchu, respektive o 80% výsledků. Samozřejmě to předpokládá, že jednak nemáme hloupého šéfa, který bazíruje na vykonání úplně všeho hned, a rovněž že dokážeme rozeznat, co podstatné je a co není. To nebývá tak jednoduché. Je ale dobré na to myslet, jelikož stejně nikdy nezvládneme úplně všechno.