Blog o rodině
V=N Mystika
Ricky Maty
Ženy a muži
Práce zábavou
ŘízeníRozvody a sítěKe stažení, zdarmaJak přežítPráce s kamenemSlovanská unieExcel
křídla index modrý
flekatý index černý
svmodrý index černý
smrtihlav index černý
fešák index černý
fialový index černý
fialový index černý
křídla řízení
řízení mail
Úvod stránek
Mapa stránek

Řízení ...

ŘízeníProfesionální válečníkPravidlo 80/20Kritický řetězProjektové řízeníMultitasking
PPP - 3PNorma ČSN ISO 10006Analýza 5 MBootstrapperOvertonovo oknoMigrace
KarieraVelikost organizaceCo jsou peníze?PropagandaToxikologie penězTerorismus
SowellInteligence národů

Inteligence národů není časová ani geografická konstanta

Inteligentnější národy mají sklon mít méně zkorumpované vlády. Politici a úředníci jsou jako celek ochotnější udělat neformální kontrakt s obyvateli svých zemí: my vás nebudeme okrádat, vy nás budete volit. Má-li tato optimistická hypotéza pravdu, mohlo by to Česko dotáhnout v korupci na úroveň Německa – možná během několika desetiletí.
Také si občas kladete otázku, jak je možné, že lidé v historii dělali takové hlouposti? Stalinismus, holokaust, gulagy, zákopová válka, inkvizice, dějiny jsou plné jevů a událostí, které dnešní člověk těžko chápe. Byli snad naši předkové hloupí, když připustili nebo dokonce aktivně podporovali takové hrůzy? Existuje teorie, která tvrdí, že ano.
Průměrná lidská inteligence dlouhodobě roste. Nárůst IQ byl poprvé dokumentován u nováčků americké armády. Rekruti dostávali u odvodu během druhé světové války stejné testy jako jejich předchůdci z první světové války. K překvapení psychologů se ukázalo, že odvedenci ze čtyřicátých let měli v průměru o patnáct bodů větší inteligenční kvocient než jejich kolegové zhruba o čtvrtstoletí dříve. Statistická náhoda byla vyloučena.
Flynnův efekt
Záhada nadlouho zapadla, než ji znovuobjevil britský psycholog Richard Lynn začátkem osmdesátých let. Lynn objevil podobný jev v Japonsku v časovém rozmezí 50 let. Ale až novozélandský profesor politických věd James Flynn a jeho práce Massive IQ Gains in 14 Nations: What IQ Tests Really Measure (Masivní nárůst IQ v populaci čtrnácti národů. Co IQ testy skutečně měří) z roku 1987 zjednali tomuto jevu širokou publicitu. Jevu, který je od té doby možná nespravedlivě nazýván Flynnovým efektem.
Flynnův efekt je jedním z témat, o kterých americký ekonom Garrett Jones z George Mason University napsal knihu, možná nejužitečnější v uplynulých deseti letech, protože vysvětluje mnohé problémy dnešního světa a jde daleko za rámec běžné ekonomické literatury. Její titul Hive Mind by bylo možné přeložit jako Myšlení včelína nebo možná Rozum úlu.
V každém případě až podtitulek prozrazuje téma: How Your Nation’s IQ Matters So Much More Than Your Own (Proč a jak IQ vašeho národa hraje mnohem větší roli než vaše). Tím je vysvětleno, proč právě Flynnův efekt má v Jonesově knize natolik důležité místo. Inteligence národů není časová ani geografická konstanta. A to je velký problém – nikoli vědecký, ale politický.
Charakteristiky vysokého IQ
Zmínit jakýkoli rozdíl v IQ různých národů nebo etnických skupin se podle dnešní přísné politické etikety rovná rasismu. Jonesova kniha však není rasistická. Pouze obsahuje fakta, která by mohla být takto interpretována. Jones se soustřeďuje na fakta a jejich racionální vysvětlení. Především uvádí charakteristiky skupin či populací s vysokým IQ:
Jsou trpělivější a mají větší schopnost odkládat požitky ve prospěch práce a spoření.
Jsou kooperativnější, což je nutným předpokladem pro vysoce funkční vlády a podniky.
Mají sklon více podporovat tržní řešení ekonomických problémů.
Mají lepší schopnost pracovat s informacemi a pamatovat si výsledky.
Jsou lepší ve využívání moderních technologií.
Přizpůsobují se lépe prostředí v příznivém smyslu tohoto slova.
Jones též uvádí výsledky výzkumů o vztahu mezi tradiční inteligencí a poněkud módní emocionální inteligencí (EQ). Ukazuje se, že inteligentní lidémají v průměru sklon mít vyšší EQ. Chovají se vstřícněji k neznámým a jsou ochotnější oplatit laskavost laskavostí než lidé s nízkým intelektem. Mají dokonce menší sklon "šidit" v psychologických testech. Snadno dáme dohromady seznam nepochybně vysoce inteligentních padouchů, ale hovoříme o statistickém průměru.
Kognitivní schopnost
Inteligentnější národy mají také sklon mít méně zkorumpované vlády. Politici a úředníci jsou jako celek (opět statisticky) ochotnější udělat neformální kontrakt s obyvateli svých zemí: my vás nebudeme okrádat, vy nás budete volit. Má-li tato optimistická hypotéza pravdu, mohlo by to Česko dotáhnout v korupci na úroveň Německa, což by byla velmi přijatelná varianta. Možná se to stane již během několika desetiletí.
Ale jaké je průměrné IQ Čechů a Němců? Hodnoty "národních IQ" jsou zajisté kontroverznější a potenciálně možná výbušné. Jones uvádí dvě hodnoty, jednak tradiční IQ a Cognitive Ability (kognitivní schopnost, CA). Hodnota CA je vypočtena na základě mezinárodních testů PISA, TIMSS a PIRLS a přepočtena na normálovou hodnotu 100 bodů, podobně jako IQ. Jaké jsou výsledky?
Česko má CA ve výši 100 bodů a IQ 98 bodů. Podobně je na tom Německo (obojí 99) a nepatrně lépe Rakousko (dvakrát 100 bodů stejně jako Velká Británie). Nový Zéland má 100 a 99 bodů, Francie po 98 bodech stejně jako USA a Dánsko. Belgie dvakrát 99 bodů, Finsko, Estonsko a Švédsko shodně 99 bodů IQ, CA těchto tří zemí činí 103, 102, respektive 100 bodů. Kanada 102 a 99 bodů, Austrálie 101 a 98 bodů, Švýcarsko 100 bodů CA a 101 bodů IQ.
Vyspělé země
Tyto výsledky zatím asi nikoho nepohorší. Převážně vyspělé země mají IQ (případně CA) ve velmi podobném rozmezí 98 až 103 bodů. Nic, co by mělo kohokoli šokovat: výsledky, které stále spadají do rozsahu možné statistické chyby. Francouzi se na základě těchto čísel stěží budou cítit méně hodnotní ve srovnání se Švýcary.
Podívejme se však na národy východní Asie a kontroverze začínají. Japonsko: CA i IQ po 105 bodech. Hong Kong: 104 bodů CA, 108 bodů IQ. Singapur: 105 a 108. Tchaj-wan: 103 a 105. Jižní Korea: po 106 bodech. To již nemůže být náhoda. Rozdíly v intelektu uvedených národů oproti národům převážně evropského původu je za rámcem pouhé náhody. A to je teprve začátek.
Výsledek 98 a 96 bodů pro Slovensko má již potenciál vyvolat určité vášně, zejména, je-li diskutován v kosmopolitním prostředí pražské restaurace po několika pivech. Přitom Slováci jsou na tom stále prakticky stejně jako Španělé, Malťané, Chorvati nebo Rusové. Izrael dosáhl hodnot 93 CA a 95 IQ, což si zaslouží speciální komentář.
Na rozdíl od Španělska, Chorvatska nebo Malty je totiž Izrael známý jako země s obrovskou aktivitou v oblasti patentů, vynálezů a intelektuální produkce. Ne zcela impresivní skóre IQ by tomu ale nijak nemělo nasvědčovat. Jak je to možné?
Asijští rodiče
Jedno vysvětlení praví, že IQ a školní výsledky nejsou všechno. Testy IQ měří schopnost respondentů vyplňovat testy IQ. Testy CA navíc berou v úvahu i schopnost školství dané země naučit žáky řešit jednoduché standardní úlohy. To sice není zanedbatelná informace, ale není úplná. Ani jedno z obou měřítek nedokáže zachytit natolik éterickou věc, jako je tvořivost.
Izrael má dvanáct laureátů Nobelovy ceny, z toho šest za chemii, dva za ekonomii, tři za mír a jednoho za literaturu. Singapur na svého laureáta teprve čeká, Tchaj-wan má jediného (za chemii), Jižní Korea také jediného (za mír). Odkud se bere tato diskrepance?
Je známým faktem, že asijští rodiče mají sklon být přísní na své děti a důsledně je vést k nejlepším výsledkům ve škole i v jiných disciplínách. O východoasijských výchovných metodách vypovídá například kontroverzní kniha Battle Hymn of the Tiger Mother (Bojová hymna tygří matky) Američanky čínského původu Amy Chuové.
"Tady v koši máš své oblíbené hračky. Můžeš se s nimi rozloučit, protože když do rána nezahraješ správně tu náročnou klavírní skladbu od Debussyho, půjdou rovnou do kontejneru. Takže buď zahraješ správně, anebo řekni panence a medvídkovi pá pá." V tomto konkrétním případě uvedeném Chuovou to dopadlo dobře. Panenka s medvídkem byli zachráněni. Alespoň na čas.
Izrael
Východní Asijci jsou pracovití, disciplinovaní a mají dobré předpoklady pro výrobu technicky náročných výrobků, zejména automobilů, počítačových čipů a kvalitní optiky. Izrael je oproti tomu známý jako velmi neformální země, jejíž jazyk nezná vykání, téměř každý má nějakou přezdívku, společenské konvence hrají okrajovou roli a vojín může hovořit s generálem jako se sobě rovným (a naopak).
Izraelský automobil ani fotoaparát na trhu nehledejte, ale výzkumná střediska společnosti Intel najdete v Izraeli hned na několika místech – Haifa, Jeruzalém, Petach Tikva a Yakum. Plus továrna na mikroprocesory v Qiryat Gan. Příklad Izraele poukazuje na více než jen fakt, že IQ není všechno. Země, která je schopná poskytnout svým občanům dostatek různých příležitostí vyniknout, může nakonec dosáhnout lepších výsledků než jiná, jež má „papírově“ lepší předpoklady, ale spoléhá se na školní dril ubíjející tvůrčí činnost.
Další pohled do tabulky ukáže další vysoce kontroverzní výsledek: obyvatelé arabských území Palestiny mají průměrnou hodnotu CA ve výši 80 bodů, IQ 86 bodů. Zde spočívá vysvětlení nekonečného konfliktu ve zkratce. Zároveň je zřejmé, proč tento konflikt nemůže mít oboustranně uspokojivé řešení. Obyvatelstvo s průměrným IQ 86 nepochopí, že nože, improvizovaná výbušná zařízení a podomácku vyrobené rakety nejsou správnou cestou k míru a prosperitě.
Možná vysvětlení
Pohled na další země Blízkého východu také nepovzbudí: Egypt 81 a 83 bodů, Jordánsko 86 a 85 bodů, Sýrie 81 a 79 bodů. Špatná zpráva pro německé průmyslové podniky, které se těší na vlnu nové pracovní síly. A dále: Saúdská Arábie 74 bodů CA a 80 bodů IQ. Ještě něco? Ach ano, Jemen: 64, respektive 83 bodů.
Ale pozor! Tyto výsledky sice vysvětlují leckteré záhady Blízkého východu a dávají do souvislostí všechna trápení tohoto regionu, ale stále neznamenají, že Arabové jsou méněcenný národ. Vysvětlením velmi odlišných průměrných hodnota IQ různých národů může být například skutečnost, že Flynnův efekt začal v různých populacích v odlišnou dobu a vzhledem k podmínkám se může odehrávat jinou rychlostí. Ve východní Asii se Flynnův efekt již plně odehrál, zatímco na Blízkém východě pravděpodobně ještě nezačal. Proč se to nestalo?
Jones se pokouší přednést několik možností, ale předem upozorňuje, že těžiště v nich nespočívá. Pro úplnost několik možných vysvětlení.
Jód v potravě. Dlouho je známo, že nedostatek jódu způsobuje mentální retardaci. Bohaté země tento problém dávno vyřešily, ale obyvatelé mnoha chudých zemí stále trpí jeho nedostatkem, což má drtivý dopad na průměrné IQ těchto zemí. Pohled do databáze Světové zdravotnické organizace ukáže, že například v provincii Paktíka trpí nedostatkem jódu 46 procent pětiletých dětí. Velmi špatná zpráva, neboť nedostatek jódu v dětství nelze nijak kompenzovat v pozdějším věku.
Chronická otrava olovem. Ještě relativně donedávna bylo olovo běžné ve vodovodních trubkách, v nátěrech a v benzínu. Otrava tímto kovem může způsobit nižší IQ a poruchy učení. V řadě chudších zemí je olovo dosud problém.
Žáci a studenti jsou zvyklejší na písemné testy. Na rozdíl od dříve obvyklého ústního zkoušení, písemné testy dnes převažují, takže obyvatelé vyspělých zemí jsou na ně zvyklí a dosahují systematicky lepších výsledků.
Menší rodiny, intenzivnější péče o děti a větší starost o jejich prospěch. Zejména v asijských zemích je tlak rodiny na školní prospěch velmi patrný.
Rozšíření elektřiny a umělého osvětlení: tedy více času na čtení. Poněkud spekulativní teorie, která nebere v úvahu vliv televize.
Flynnova vlastní teorie: běžný život stále více připomíná IQ test. Abstraktní myšlení je dnes nutné, i když chcete třeba jen pustit automatickou pračku. O práci s počítači ani nemluvě.
Příbuzenské křížení
Jones neuvádí jinou vysoce pravděpodobnou a zároveň kontroverzní příčinu Flynnova efektu a zároveň nižšího IQ některých zemí: příbuzenské křížení. Ještě během 19. století bylo běžné ženit a vdávat se v rámci širší rodiny. Bratranci si běžně brali sestřenice, zejména na venkově, v rámci majetnějších rodin a šlechty. V průběhu 20. století však Evropa a USA od této praxe téměř úplně ustoupily.
Nikoli však islámský svět a subsaharská Afrika, kde z náboženských a kmenových důvodů tato praxe masivně přetrvává dodnes. Dobrá zpráva: jakmile islámský svět a Afrika ustoupí od příbuzenského křížení, průměrné IQ celé populace se zvýší během dvou, maximálně tří generací. Špatná zpráva: i prorok Mohamed si jako jednu z žen vzal svou pokrevní sestřenici, čímž toto počínání navěky kodifikoval. Brzké změny nečekejte.
Jones se nemohl vyhnout natolik ožehavému tématu, jako je imigrace. A uvádí několik výzkumných prací, jejichž závěry jsou vesměs optimistické. Týkají se však převážně latinskoamerických imigrantů, kteří přišli do USA za prací. Stejně optimistická je i odpověď na otázku, zda příliv voličů z méně svobodných zemí nepovede k posunu politiky stejným směrem: "Upřímně doufám, že bohaté země najdou efektivní cesty, jak zvýšit lidský kapitál, úroveň vzdělanosti a výsledky příslušníků všech těchto národů a imigrantů. Naše budoucnost na tom závisí." K tomu téměř není co dodat.

IQ - menšiny a imigranti
Má vlastní úvaha a vypozorovaná osobní zkušenost. Tzv. menšiny neexistují. Tyto skupiny lidí sami sebe za menšiny nepovažují a své tzv. "společné problémy" neřeší. Menšina je vynález sociologů a různých "sociálních inženýrů", kteří používají techniky Overtonova okna.
Lidé mají různé vlastnosti a osobní sklony nebo preference. Pokud bychom šli do důsledku, tak by vlastně každý musel patřit do nějaké menšiny a tím by měl tedy "právo" prosazovat svou odlišnost a trvat na pozitivní diskriminaci. Viz nedávný požadavek menšin - "Nám nestačí tolerance, my chceme respekt". Menšiny jsou všude a ve všem. Rovnou můžeme prohlásit, že neexistuje žádná společná norma nebo morálka, protože by to mohlo nějaké menšině vadit.
To "sociální inženýři" používající techniky Overtonových oken vytvářejí homofoby a rasisty, protože mě i jiné lidi nutí podílet se na pozitivní diskriminaci menšin a na různých pseudoprojektech i když s nimi nesouhlasím. Já jako menšina jiného druhu jsem pronásledován i jen pro nesouhlas nebo neochotu se na těchto technikách a pseudoprojektech podílet. Všimněte si, že "sociální inženýři" proklamují, žvaní a berou peníze za něco, na čem se osobně nepodílí. Na jejich pracovištích, v místech, kde žijí, v blízkosti jejich rodin nebo přátel se menšiny ve větší míře nevyskytují. Sem tam nějaký jedinec z těchto menšin v jejich okolí neznamená, že mezi menšinami nebo vedle nich žijí.
Efekt Overtonových oken je přesně opačný. Každý, kdo žije vedle pozitivně protěžované menšiny, se z této lokality snaží dostat. Odstěhovat se nebo aspoň na minimum omezit kontakty. Každý normální rodič se bude snažit dostat svoje děti mimo třídy užívajících tzv. inkluzi. Začnou vznikat soukromé školy.
Neexistující problémy a menšiny jsou vytvářeny a definovány v pseudoodborných publikacích. Dále prosazovány médii a marketingem. IQ imigrantů nebo menšin se nezmění ani za 100 let. Naopak neustálé protěžování a nevymahatelnost práva nebo poviností povede k naprosté degradaci.
Imigranty je potřeba vrátit do jim vlastního prostředí a menšiny nechat svému vlastnímu vývoji. Buďto se společenskému prostředí a vývoji přizpůsobí nebo budou trpět. To je přirozené. Nelze nutit všechny ostatní, aby se přizpůsobili "někým" vybrané menšině a tím přeneseně trpěli jiným způsobem.
Pokud někdo chce protěžovat jím vybranou menšinu, ať jde osobním příkladem. Ať mezi nimi a s nimi žije. Ať investuje svoje zdroje a zapojuje svou rodinu a přátele. Pak ho(ji) mohu brát vážně a bude mít můj respekt.
Chci napřít svůj život, rodinu a zdroje jiným směrem. Přestaňte ze mě dělat homofoba a rasistu! Přestaňte mi brát moje zdroje formou daní nebo jiných odvodů a poviností! Přastaňte lhát! Přestaňtě štvát lidi proti sobě!
IQ nebo EQ nevzroste pozitivní diskriminací, ale tlakem na přizpůsobení. Menšiny i imigranti jsou obklopeni stále většími možnostmi seberealizace stejně jako ostatní. Nic je ale nenutí k osobnímu rozvoji a růstu. Nakonec se s "rolí menšiny" identifikují, protože prospěch bez úsilí je snadnější a příjemnější. Nedivím se, že menšiny i imigranti mají "sociální inženýry", kteří sedí v různých institucích, neziskovkách, vládách ..., za hlupáky. Tyto hlupáky je třeba z jejich pohledu pořádně oškubat a podvést. Na jejich bližních je třeba páchat násilí, aby si uvědomili, že bez bezpracných výhod to bude ještě horší. Se svojí inteligencí chápou, že účel světí prostředky. A empatie? Tu mají mít ostatní, oni jsou přece menšina.

Autor Garret Jones. Výtah z knihy Myšlení včelína. Proč a jak IQ vašeho národa hraje mnohem větší roli než vaše. Převzato z lidovky.cz