Blog o rodině
V=N Mystika
Ricky Maty
Ženy a muži
Práce zábavou
ŘízeníRozvody a sítěKe stažení, zdarmaJak přežítPráce s kamenemSlovanská unieExcel
křídla index černý
flekatý index černý
svmodrý index černý
smrtihlav index modrý
fešák index černý
fialový index černý
fialový index černý
smrtihlav jak přežít
řízení mail
Úvod stránek
Mapa stránek

Jak přežít

Jak přežítNa půl rokuVodaJídloVhodné potravinyExtrémní podmínkyRape-axeKubotan

Jednoduchá filtrace vody

Xylem
Tento způsob využívá k filtrování přírodní materiál zvaný Xylem, který se nachází na okrajích mladých větví. Xylemový filtr je založen na využití kapilár ve stromě, kterými proudí živiny a prochází přes různé membrány. K celému filtru Vám bude stačit:
- kousek plastové trubky
- kovový stahovací pásek
- vhodná větev
Na druhu větve závisí celková účinnost Xylemového filtru, jelikož tyto tkáně se mohou výrazně lišit.
Předpokládané hodnoty:
Průtok: filtr o velikosti 1cm3 dokáže vyčistit až 4l vody denně
Velikost částic: Xylemovým filtrem projdou jen částice menší než 150 nanometrů
Efektivita filtrování: 99% pro částice větší než 150nm
Většina filtrování probíhá v prvních 3mm dřeva – kpoužití stačí cca 2 cm. Doporučuje se také 3 úrovňové filtrování, které přináší výrazně lepší výsledky. Virové částice filtr nedokáže odstranit, na druhou stranu bakterie o velikosti 1mikrometru odstraní s 99,9% úspěšností a můžeme předpokládat, že i větší prvoky.
Pozor. Pokud filtrujete vodu, která je silně znečištěná nebo obsahuje třeba i organický materiál, snadno se ucpe.
Postup výroby. Uřízneme špalíček a zbavíme ho kůry. Upevníme ho do hadice a stáhneme stahovacím páskem. Průměr špalíčku a hadice má být přibližně stejný. Stahovací pásek může být z kovu nebo plastu. Lze použít drát nebo lýko. Je třeba zabránit průsaku nefiltrované vody.

Vodní filtr z dostupných materiálů
Filtrujeme vodu, u které lze předpokládat menší znečitění. Potřebujeme úzké větvičky, líčí nebo ostružiny ... (na svazování), kus vyhnilé březové větve (stromku), mech, dřevěné uhlíky z ohniště. Pokud nemůžeme najít vyhnilou břízu, lze použít rákos nebo jinou rostlinu s pevným kmenem a měkým středem.
Nahnilou březovou větev omotáme líčím nebo ostružinou pro zpevnění budoucí trubky, aby se při dlabání nerozpadla. Břízu vydlabeme. Na jednom konci uděláme čtyři otvory a skrze ně prostrčíme úzké větvičky. Do trubky nacpeme mech, který na spodku zadrží větvičky aby nepropadal. Dále vložíme do trubky uhlíky z popela. Na vrch dáme kapradí nebo jinou antiseptickou rostlinu. Z jednotlivých přísad můžeme vytvořit více vrstev. Přidat můžeme i jemný písek. Na vrchu filtru uděláme dva otvory. Prostrčíme lýko nebo ostružinu a vytvoříme oko pro zavěšení.
U menšího zdroje vody (puklina ve skále, malý pramínek) vytvoříme hráz pro zábranu odtoku vody. Najdeme bezinkovou větev (nebo jinou větev, která nemá uprostřed pevné dřevo). Větev rozpůlíme a vydlabeme střed, který bude sloužit jako kanálek pro zachycení protékající vody do filtru. Filtrovanou vodu zachytáváme do nepropustné nádoby.

Jednoduchá desinfekce vody

Solární
Vezmeme bezbarvou PET lahev, řádně ji vymyjeme a naplníme ne příliš kalnou vodou. Položíme ji na kovový podklad. Poté stačí nechat lahev přibližně šest hodin na slunci a UV záření ve vodě zahubí škodlivé bakterie, viry i případně parazity.
Pro zefektivnění postupujeme následujícím způsobem:
1. Použiváme jen čistou a novou PET lahev, bez škrábanců.
2. Zaplňíme 3/4 objemu lahve čistou vodou. Pokud takovou možnost nemáme, použijeme jednoduchý filtr, viz výše.
3. Silně třeseme lahví cca 30 vteřin, aby se ve vodě rozpustilo maximální množství kyslíku.
4. Dolijeme zbytek a lahev zašroubujeme.
5. Umístěme láhev na prosluněné místo na 6-8 hodin. Světlý kámen, folie, nebo lesklý kov pomohou urychlit proces.
6. Pokud není moc slunečno nebo voda není dostatečně čistá, necháme lahev na slunci několik dnů.
7. Pak už máme vodu zcela dezinfikovanou (99,9% živých organismů bylo zničeno).
Jak to funguje? Voda se čistí za pomoci tři mechanismů.
- Paprsky UVA reagují s kyslíkem, rozpuštěným ve vodě, a vytváří vysoce reaktivní formy kyslíku (volné radikály kyslíku a peroxidu vodíku). Tyto reaktivní formy pak hubí mikroorganismy.
- UVA také zabraňuje množení bakterií tím, že narušuje jejích DNA.
- Zahřátí vody infračerveným zářením. Pokud teplota vody překročí 50°, desinfekce proběhne třikrát rychleji.

Zdroj pitné vody

Rosa
Obvaž si nohy trikem nebo košili a choď ve vysoké trávě. Voda je pitná, stačí ji vyždímat.

Sledování vlhkomilných druhů rostlin
Pokud někde uvidíme růst orobinec, lidově doutníky nebo rákos, lze předpokládat, že v blízkosti bude voda. Pokud ji v blízkosti těchto rostlin nespatříme, začneme kopat v bezprostřední blízkosti rostlin a pravděpodobně na vodu narazíme.

Nalezení vyschlých koryt potoků a říček
U vyschlých koryt lze předpokládat, že v podzemí bude voda. Začneme kopat do hloubky asi 20 centimetrů a pravděpodobně na vodu narazíme. Pokud ne, kopeme dále. Voda se dříve nebo později objeví.

Kondenzace
Vezmeme igelitový sáček, navlečeme jej na větev s mladými zelenými listy. Pak sáček k větvi zavážeme. Vytvoříme tím něco jako skleník... Vzduch v sáčku se začne ohřívat a z listů se začne vypařovat voda. Přes sáček se však nedostane a tak se vysráží a steče po povrchu sáčku dolu. Po čase se tak vytvoří na dně sáčku kaluž s vodou. Po vytvoření otvoru ji můžeme rovnou jímat do nádoby. Tato metoda funguje nejlépe, když jsou teplé dny a chladné noci...
Další metodou je vykopání jámy, kterou zakryjeme igelitem. Na dno jámy položíme nádobu. Kraje igelitu zatížíme a doprostřed vložíme menší kámen. Pokud je zemina vlhká, ohřeje se a začne odpařovat vodu. Ta se vysráží na igelitu a steče do nádoby.
Podobným způsobem se bude na igelitu srážet ranní rosa. Kapky se budou slučovat a stékat k zatíženému středu a dále otvorem do nádoby.

Sběr ze stromů a skal
Bříza či javor se na začátku jara nalévají mízou, která jde čerpat a je taky vhodná k pití. Krom toho obsahují vitamíny a cukr. Její čerpání je jednoduché. Stačí naříznout kůru do V a do spodního bodu vtlačit například tkaničku od bot. Míza po ní bude pomalu skapávat, stačí na strom přivázat nádobu a sbírat. Stejný způsob se dá použít například na skalách. Můžete natrefit na mokré místo na skále. Stačí do průrvy připevnit šňůrku a voda po ní bude stékat.

Sníh a led
Když máme na výběr mezi sněhem a ledem, zvolíme led. Rozpustí se při menší spotřebě tepla a navíc z něj získáme více vody!

Destilace z nepitné vody
V uzavřené nádobě nepitnou vodu zahřejeme (může se přivést až k bodu varu). Pomocí vyvedené trubičky se pára opět zkapalní. Voda, která vykapává je pitná a bez bakterií. U této metody nezapomeneme na to, že musíme páru v trubičce ochladit, a proto ji uděláme dostatečně dlouhou. Trubička může být přírodní i jiná. Jako těsnění dírek a mezer můžete použít například jíl, bahno či smrkovou a borovou smůlu.

Pramen
Pramen ve zděné či betonové jímce a odběr vody buď z přepadu zajišťuje dobrou kvalitu vody, jestliže již původně vyvěrající voda je vyhovující a jestliže zabráníme místnímu znečištění (např. obkladem jímky z jílu a oplocením okolí pramene).

Studna
Zhotovení. Opatřují se studňovým pláštěm, jejich profil je obvykle kruhový o průměru 1–5 m, dno má dosahovat nejméně 100 cm (předpis vyžaduje 2 m) pod nejnižší hladinu podzemních vod. Plášť je buď z betonových skruží, spojených cementovou maltou, nebo se využívá tzv.zvonivek. Studna má být v našich poměrech nejméně 5–6 m hluboká. Aby se zamezilo znečišťování podzemní zachycené vody z mělčích vrstev půdy nebo z povrchu, opatřuje se plášť min.do hloubky 2,5 m cementovou omítkou a obkládá se vrstvou dusaného jílu o síle 50 cm. Zdivo se vyvede 30–50 cm nad povrch země a studna se zakryje přiléhajícím betonovým krytem. Studnu zásadně opatřujeme kovovým čerpadlem, přebytečnou vodu odvádíme betonovým kanálkem.
Desinfekce. Studny mají být zásadně situovány nejméně 10–15 m od znečišťujících zdrojů (hnojiště, žumpy, povrchová voda). Dojde-li ke znečištění mikrobiální kontaminací při opravě nebo jarním tání a záplavách, je nutno vodu dezinfikovat chlorovými přípravky – (chloramin) nebo oligodynamickými přípravky (Sagen). Podle znečištění se přidává 1–5 g účinného chloru na 1 m3 (chlorové přípravky obvykle obsahují 25 % účinného Cl) Vždy raději volíme silné přechlorování tak, abychom zajistili účinnou koncentraci volného Cl nejméně po 24 hod. Není-li voda silně znečištěna, je výhodné použít Sagen. To je komplex chloridu sodno – stříbrného, v množství 10 g / m3. Oligodynamické přípravky musí působit minimálně 24 hod a jejich účinek je protrahovaný (1–3 měsíce). Je-li přitékající podzemní voda znečištěna, pak je dezinfekce bezvýznamná a takovou studnu označujeme jako nevyhovující

Jak získat vodu v polních podmínkách

Teplotní dezinfekce (var)
nejspolehlivější metoda. Var 1 minutu (do 1000 mnm) a ponechat vodu zakrytou až do vychladnutí (do 2000 mnm – 3 min – var při 95 °C; 3000 mnm – 10 min – var při 88 °C) přežijí jen spory a ty za normálních podmínek nepředstavují riziko.

Chemická dezinfekce
přechlorování – tablety na bázi chlorderivátů IKA (kys. izokyanurová), po 30–60 min dechlorace Aquasteril, Izosan, Sterilag, Savo, … neúčinné na cysty prvoků a spory bakterií.
Persteril (kys. peroctová) v množství 1–3 kapky na sklenici vody.
jod (Lugolův roztok) – (Potable aqua, Polar pure, …)
brom
peroxid vodíku
ozon

Filtrace
mechanické filtry – porozita 0,2–0,4 µm, projdou viry, vodu je nutno po úpravě ihned spotřebovat.
Původně pro vojenské účely byly vyvinuty trubičky s filtrační a současně dezinfekční vložkou umožňující relativně bezpečně napití prakticky jakéhokoliv zdroje, pokud nebyl účelově otráven.

Úprava vody na pitnou (na užitkovou neklademe tak vysoké nároky)

Mechanická
slévání vrchních vrstev, čištění blátivých zdrojů volnou filtrací přes půdu do paralelně vyhloubeného jímadla, použití arteficiálních filtrů, improvizovaných či cíleně vyrobených, mikrofiltrace vody (mechanicko-chemická úprava), filtry doplněné stříbrem, jódem či aktivním uhlím (porozita 0,4 µm zajistí odstranění bakterií).

Fyzikální
Odsolování v mrazu pomocí opakovaného zamrazování na polovinu (necháme vodu na mraze, dokud polovina nezmrzne, vzniklý led pak necháme rozpustit a opět zmrazit, dokud nezmrzne polovina objemu atd.). Po několika cyklech získáme vodu téměř bez soli.
Termická desinfekce vody: nemění sensorické vlastnosti, běžně jedna minuta do 1000 m n. m., tři minuty do 2000 m n. m., deset minut do 3000 m n. m. (nižší bod varu), vegetativní formy bakterií: 65 °C – 3 minuty, 100 °C – 3 vteřiny, enteroviry: 70 °C – 1 minuta, bakteriální spory: 121–136 °C – 20 minut, prvoci (Giardia, Cryptosporidium): 70 °C – 10 minut.

Chemická
Před desinfekcí možno odstranit zákal pomocí vyvložkování hlinitým kamencem (síran hlinito-draselný).
Desinfekce využitím iontů chloru, jódu, bromu, stříbra, peroxidu vodíku, ozónu, kyseliny peroctové, chlordioxidu, kyseliny isokyanurové, následná dechlorace sirnatanem sodným či kyselinou askorbovou.
Většinou užívání tabletové formy účinných látek – působení 30 až 60 minut.
Chlorové preparáty: Aquasteril, Izosan, Sterilag, PharmX-Aqua, Puritabs, Aquatabs, Dikacid, Savo.
Jódové preparáty: Potable Aqua, Polar, Pure, Cegwt.
Další: Halazon, Sagen, Micropur, SanosilD, Carola Bio.
Nutno zabránit sekundární kontaminaci vody. Dechlorovaná voda nemá býti skladována déle než dva dny.

Jiná
Existují i přenosné, bateriové vodní filtry na bázi elektrolýzy slané vody: nepůsobí změny sensorických vlastností, hubí běžné patogeny včetně E. Coli, Giardie a Cryptosporidia, pro větší skupiny během vojenských tažení či cvičení, turistiky, krisových situací či katastrof, až 200 litrů vody na jedno nabití..

Voda v exotických zemích

Pravidla bezpečného styku s vodou
1. Pokud existuje kohoutek, neteče z něj pitná voda.
2. Na led a zmrzlinu jsem alergický.
3. Ovoce si sám oloupu.
4. Ovocnou šťávu si sám vymačkám.
5. Nenakupuji od pouličních prodavačů.
6. Vyhýbám se veřejným čajovnám apod.
7. Nemyji se, nekoupu se... bezhlavě.

Pomůcka pro posouzení vody v různých provozovnách - jaká je voda na WC, taková bude nejspíše i v kuchyni....
Balená voda? Nejjistějším identifikátorem bezpečné poživatelnosti obsahu koupené lahve jsou bublinky oxidu uhličitého, který nelze jednoduše zfalšovat.
V nouzi důkladně prozkoumám prostředí kolem konkrétního vodního zdroje - pozor na napajedla, pastviny pro dobytek, lidskou činnost...

Problémy z vody a potravin bývá postiženo 40-70 % cestovatelů. Onemocnění jsou většinou infekčního původu, přičemž je způsobují z 80 % bakterie, z 15 % viry a zbytek je na parazitech.
JE ROZUMNÉ POŘÍDIT SI VODNÍ FILTR NEBO JINÝ PROSTŘEDEK NA ÚPRAVU VODY.

Převzato a volně upraveno z Wikipedie a Bushcraft.cz