V = N | Modlitba | Definice | Poznání | Možnosti | Způsob | Konání | Chápání |
Omezení | Subsystém | Pozadí | Ovlivnění | Prožívání | Propojení | Myšlenky | Pránajáma |
Pratjahara | Sebevláda | Moc | Můj syn | Souvislosti | Krása | Morálka | Osobnost |
Zkušenosti |
Když budu klást otázky a ptát se na důvody vlastního chování a myšlení dostanu se k určitým názorům. Pokud se budu ptát na původ těchto názorů, dostanu se
k dalším názorům a zdůvodněním. Takto budu pokračovat až do místa, kde zjistím, že nevím, že to neumím vysvětlit, že to tak cítím. Je jedno, zda se ptám sám
sebe nebo někoho jiného. Naše myšlenky a názory ve skutečnosti vychází z emocí a nevědomí. Myslím, že neznám člověka, který by dokázal zdůvodnit vlastní
motivaci, vlastní názory a chování. Ovládají mne emoce a podvědomí. To, co vlastně neznám.
Z praktického hlediska jsem v životě při kontaktu s různými lidmi, situacemi a názory vystaven emocím. Mohu si položit otázku. Proč jsou moje emoce různé?
Proč jsem na prožívání emocí tak závislý? Ovládají mne emoce anebo si mohu vybrat, které emoce jsou pro mne vhodné? Nesnaží se mne přes emoce ovládat jiní
a nechci přes emoce já ovládat ostatní? Myslím, že je vhodné stanovit si, které emoce budu prožívat a umožnit ostatním jejich vlastní prožívání. Vzniká zde
vhodný morální postoj.
Názory jsou velmi proměnlivé. Jaká je jejich hodnota? Chování v mnoha případech není podloženo názory, ale rozhodnutím na základě zkušenosti. Zachoval jsem
se tak proto, že jsem se tak zachoval. Příklad 1: zkušenost a prožívání mne přivedou k rozhodnutí, abych se schoval před deštěm. Příklad 2: pokud dostanu
dotaz, zda kostka projde čtvercovým nebo kulatým otvorem, vyjádřím názor, že čtvercovým. Vyzkoušel jsem si to metodou "pokus omyl" a považuji to za
samozřejmé. Příklad 3: pokud dostanu dotaz, zda je vhodné vydělávat dost peněz a zabezpečit dobře rodinu, nebo je vhodnější vydělávat méně peněz a věnovat
se rodině a výchově, vyjádřím domněnku. Tato domněnka se bez zkušeností těžce promění v ověřitelný názor. Ve skutečnosti mohu říci, že většina názorů a
postojů se neopírá o sdělenou pravdu a doložitelné poznání, ale o zkušenosti které mohou nebo musí opakovat i jiní.
Je vhodné nemít žádný názor, ale spíše kladný emocionální postoj (stav) a v konkrétní situaci udělat konkrétní volbu.