Všechno = Nic

Myšlenky, emoce, intelekt. Propojení a kontrola vědomí, mysli, dýchání, vjemu těla, smyslů.

Vědomě pozoruj mysl. Myšlenky, se sami asociují s jinými myšlenkami. Přicházejí jakoby odnikud. Ve skutečnosti pozorujeme naše propojení se světem - emoce, které se projevují pomocí myšlenek. Myšlenky jsou emocemi více, či méně podbarveny (ovlivněny). Řetězení myšlenek představuje možné řešení problémů nebo situací, tak jak bychom chtěli, aby se vyvíjely v realitě. Neznamená to ovšem, že tato realita nastane a my se v ní takto skutečně zachováme. V realitě můžeme nebo nemusíme respektovat mnohá omezení, která asociované myšlenky nemají.

Mysl můžeme použít pro představu libovolného děje nebo souvislostí, ať skutečných nebo založených na abstrakci. Zde probíhají asociace na základě intelektu, ne emocí. Intelekt se opírá o paměť. Intelektuální schopnosti nám mohou poskytnout rodiče, škola a vzdělávání nebo zájmy. Zájmy se opírají o sklony nebo vědomě vybrané oblasti umožňující prožít seberealizaci. Představivost nebo abstrakci používáme při řešení problémů nebo požadavků vznikajících ve škole, v zaměstnání, při podnikání apod.

Sny (tedy myšlenky) ve spánku jsou asociovány jak pomocí emocí, tak pomocí intelektu. Realita a fantazie se zde vzájemně prolínají bez nutnosti být logicky podmíněny.

Při uvědomění si vztahů mezi myslí, tělem a dýcháním provádím sebekontrolu. Při uvažování o vztazích mezi myslí, tělem a dýcháním provádím meditaci. Při vědomém zaměření tj. koncentraci mysli v nějakém bodě v těle provádím Pránajámu. Viz. kapitola PRÁNAJÁMA.

Pokud se pohybuji např. při chůzi, ale i v klidu je možné přidat k pozorování vědomí, mysli, dechu a těla smysly - zrak, sluch, čich, chuť, hmat, vjem chladu apod. Viz. kapitola PRATJAHARA.
U pránajámy i pratjahary je požadována trvalá bdělost.

Při snaze o vyprázdnění mysli je možné vypozorovat, že se objevují myšlenky související s uplatňováním Brahmačárji. Stačí jedna myšlenka týkající se těchto osobitých sklonů a hned se objeví celý komplex představ a souvislostí v mysli. Pokud je nepotlačíme (neovládneme), pak na tyto představy reaguje fyziologie těla a celý komplex prožívání. Sebevláda je narušena a proces vedoucí k uklidnění (soustředění) je přerušen.

Žádoucí je nepřipustit objevení se nebo vznik jakýchkoliv myšlenek a asociací. Mimo vědomé meditace nebo využívání intelektu při řešení konkrétních problémů souvisejících s plněním povinností. Viz. kapitola KONÁNÍ.