Tomáš Černý 18

Tomášovi říkali Tomsa nebo Tomeš. Tomáš byl synem Václava Černého a Marianny Černé rozené Vacková (24, 25). Vzal za manželku Terezii Černou rozenou Procházkovou (19) 11. května 1881 ve farním chrámu páně v Tstěnicích. Terezii bylo 19 a Tomášovi 23 let. V Oddavkovém listě je uvedeno bydlitě Terezie Trstěnice 31 a u Tomáše Trstěnice 23. Svědky byli Jan Procházka a Josef Březina. Oba z Trstěnic. Oddávajícím byl farář Josef Spáčil. Razítko v oddavkovém listě obsahuje český název obce Trstěnice i německý název obce Stiegnitz.
Tomáš s Terezií spolu měli pravděpodobně 5 dětí. Narodilo se jich ale více. Prvorozená Rozárie zemřela jako malé dítě. Také dvoje narozená dvočata umřela.

Děti Tomáše a Terezie a jejich vnoučata.
Prvorozená Rozárka umřela v dětském věku. Narodila se ještě před sňatkem Tomáše s Terezií, tedy před rokem 1881.
Marie, provdaná Hurthová, byla druhorozená (14). Marie si vzala za manžela Rudolfa Hurtha (13). Spolu měli syna Josefa Hurta (7) a dceru Marii provdanou Styxovou (23).
Paté se narodila dvojčata Franta (Frantík) a Ferdinand (Ferdík). Ta umřela také v dětském věku.
Roku 1886 se narodil Josef. Tomu říkali Skalický strýc. Asi byl ze Skalic(e). S manželkou měl dceru, která si vzala za muže pana Pospíchala. Dcera Josefa Černého měla s manželem Pospíchalem syna, který umřel v roci 2015 ve věku asi 80 let.
Další přišel na svět Johan. Hostěradický strýc. Asi byl z Hostěradic(e). Johan měl s manželkou čtyři dcery. Věru, Annu, Hedviku, a Jarmilu.
Roku 1895 se narodil František (Ferda). Ferda měl s manželkou tři děti. Mirka, Věru a Marii.
Poté se opět narodila dvojčata. Ta umřela pravděpodobně ihned při narození. Jména asi neměla, takže je v obrázkovém rodokmenu neuvádím.
Nejmladším potomkem, narozeným roku 1902, byla Anna (22). V rodině jí říkali teta Kupčíková. Za manžela měla Antonína Kupčíka. Děti spolu neměli. O Anně se zmiňuji pod samostatným odkazem. Má svou osobní stránku.

Dokumenty.
Z rodného a křestního listu vyplývá, že otcem Tomáše byl Václav Černý (24) pololáník v Trstěnicích, manželský syn Josefa Černého (28), výměnkáře v Tstěnicích a Teresie rozené Čada z Medlic (29).
Mamkou Tomáše Černého byla Marianna (25), manželská dcera Jakuba Vacka (30), pololáníka v Trstěnicích a Teresie rozené Jakub Gregor (31) (Jakub Gregor je v dokladu skutečně uvedeno) z Trstěnic.
Dalším údajem je písemné potvrzení o římskokatolickém obřadu pokřtění 11. listopadu 1858, farářem Ferd. Závodským. Svědci byli Tomáš Krásný z Trstěnic a jeho žena Rozálie.
Pokud uvádím pojmy pololáník, výměnkář, domkař apod. pak se jedná o zápis majetkových poměrů. Vysvětlení je v samostatném odkazu Pojmy. Stačí na něj kliknout a pojem si s vysvětlením přečíst.

Příběhy, historky, vyprávění.
Jedno z dětí Tomáše a Terezie se mělo jmenovat Franta. Frantu v rodokmenu neuvádím. Pravděpodobně se jednalo o někoho, komu Franta jen říkali a jméno měl jiné nebo nebyl synem Tomáše s Terezií. Toto nemám ověřené. Franta ale skutečně existoval. Protože Tomáš s Terezií neměli při výchově na všechny potomky dost času, byl Franta trochu zaostalý. Druhurozená Marie Hurtová (14) se po rodičích Franty ujala a v jeho dospělosti se něj dále starala. Když chtěla Marie svého syna Josefa (7) pokárat nebo mu dát pohlavak, tak se Franta mezi ní a Josefa stavěl a bránil konfliktu svým tělem. Franta, vzhledem k svému stavu, děti neměl. Údajně se utopil.
Rodiče Teresie Procházkové (19), Josef Procházka (26) a Anna Procházková (27) s výběrem partnera a se sňatkem své dcery nesouhlasili. Nechtěli aby si Teresie vzala Tomáše Černého. Původně Teresii vydědili. Ke sňatku svolili až po smrti prvorozené Rozárky a narození Marie provdané Hurtová (14). Poté poskytli novomanželům peníze na koupi domu. Tento dům údajně Tomáš prohrál v hospodě při hře v karty.
Tomáš byl na jednu stranu velmi pracovitý, svědomitý a důkladný. Traduje se, že pokud měl být vesnický stoh řádně složen, museli k tomu zavolat Tomáše. Na druhou stranu měl Tomáš nestálou povahu. Občas zmizel i na několik dní a zase se vrátil. Toulal se. Hospodyně na statku, kde pracoval, mu to tolerovala kvůli pracovitosti a pečlivosti.
Ve svém volnu se zajímal o ptáky. Uměl napodobit jejich zpěv a přilákat je k sobě nebo na sebe jako rozený ptáčník. Můj děda Josef Hurt si pamatoval, jak šel po silnici se svým dědou Tomášem a kolem létali ptáci a doprovázeli je.
Děda Josef Hurt (7) chodíval pěšky se svým dědou Tomášem z Trstěnic až na Pálavu i jinam. Rádi se toulali a vandrovali. Podle vyprávění si Tomáš při toulání sundával boty. Chodil bos, aby boty nesešlapal. Až po návratu se zase obul.
Kolem páté hodiny ranní chodily ženy na vesnici na ranní pobožnost. Tomsa schválně vylézal z půdy vikýřem pouze v noční košili tak, aby byl vidět. Pobožné ženy si odplivávali: "Fuj sprosťák jeden". Tomsa nebyl nahý, ale noční košile byla v té době na veřejnosti nepřípustná. Z vikýře u půdy vylézal proto, že chodíval spát na seno. Před spaním si pod petrolejkou četl knihy.
Mojí babičce Alžbětě Hurtové rozené Mužná (8) a jejímu muži Josefu Hurtovi se narodila moje mamka, dcera Jarmila (4). Pochopitelně se na ni byli všichni podívat. Děda Josefa Hurta Tomáš Černý ale prohlásil: "Ále, co bych na ní viděl, leží tam jako královna" a nikam nešel. Tomáš už byl u narození strýce Richarda. Ze své doby v mládí a svého postavení nádeníka byl zvyklý, že žena se sice o děti stará, ale přitom pořád pracuje. Alžběta pocházela z bohatších poměrů a doma měla služku. Mohla se tedy starat v klidu pouze o děti.