Jarmila Glosová rozená Hurtová 4

Jarmila se narodila Josefovi (7) a Alžbětě Hurtové rozené Mužná (8) jako druhé dítě ze tří. Nejstarší byl bratr Richard a nejmladší sestra Zdena. Mamka, stejně jako sourozenci, se narodila a vyrůstala v dommě "u Styxů" v Trstenicích. Později se přestěhovali do domu, který postavil děda s babičkoun ve vedlejší ulici. Nový dům měl č.popisné 217 a byl několik set metrů od původního bydliště.

Příběhy, historky, vyprávění.
Jarmila měla spolužačku Lidunu Svobodovou. Chodily spolu do školy a seděli vedle sebe od první až do osmé třídy. Jarmila nechávala Lidunu opisovat. Liduna údajně uměla velmi dobře kreslit.
Má mamka maturovala jako zdravotní setra v Brně. Na Brno a na kamarádku, které říkala Míšán, ráda vzpomínala. Mamka mívala koncem padesátých let pěkné oblečení dělané ze schovaných látek, které pocházely od strýce a krejčího Aloise Mužného (52). Ten po znárodnění společnosti po roce 1948 látky neodevzdal, ponechal si je a poskytoval je širší rodině. Jarmila při studiu v Brně spolu s kamarádkou Míšánem raději nejedli, aby měli na parádu a mohli si nechat ušít nebo upravit ze zmíněných látek šaty v salónu.
Po maturitě pracovala ve Znojmě na dětském oddělení. V té době to byla vybavená nemocnice, kam se vodily zahraniční návštěvy. Ve Znojmě se seznámila s mým otcem Reinholdem (3).
S ním žila přes 20 let. Měli spolu syny Roberta (1) a Reného (2). Později, když bylo Robertovi 13 a Rendovi 8 let, se rozvedli.
S Reinholdem bydlela v Habartově a později v Úžlabí na Sokolovsku. V obou případech dvakrát. V Habartově v panelových domech. V Úžlabí v rodinných domech. Na domek v Úžlabí č.p. 248 mám nejvíce vzpomínek. Tam se mi jako klukovi nejvíce líbilo. Na koupi domu a jeho rekonstrukci penězi hodně přispěli děda Josef (7) a babička Alžběta (8). Domek samotný otec celý přestavěl. Radit s přestavbou mu chodil sudetský němec pan Blatt. Pamatuji si jak pomocí heverů zvedali střechu aby se dala obydlet půda. Na kachličky umístěné na zdi na chodbě a v koupelně se chodili dívat zájemci z okolí. Byly velmi povedené. Otec byl velmi zručný. Se základem a tím, co a jak s kachlemi, mu pomohl zkušený řemeslník. Poté vše dělal sám. Téměř poslední nedokončenou místnost, náš budoucí dětský pokoj, nám ukazoval otec, když jsme stáli s mladším bratrem mezi zárubněmi dveří. Na podlaze byla škvára a zeď byla bez omítek. Bylo mi necelých 13 let. Nedlouho poté jsme se odstěhovali.
S mojí mamkou jsme se bavili na různá témata. O knihách které se jí líbí, o práci, o vztazích, o životě ... V určitém věku mi začala nabízet k přečtení různé knihy ze své knihovny. Já čtení zpočátku odmítal. Považoval jsem literaturu a psaní za zbytečnou ztrátu času. Nakonec jsem přistoupil na přečtení souboru Jáma a kyvadlo od Edgara Allana Poea. Jsou to různé, spíše hororové povídky. Sám jsem si vybral z knihovny Shakespeara a přečetl všechna dramata i komedie. Z dramat jsem byl nadšen. Komedie se mi nelíbily. Docela mě čtení zaujalo a tak jsem přistoupil na nabídku přečíst si i další knihy. Následoval Poslední kabriolet od Antona Myrera, Portnoyův komplex od Philipa Rotha apod. Pak jsem začal číst obsáhlejší a obsahem těžší knihy jako Valdštejn od Alfreda Döblina. Nakonec jsem četl knihy s těžkým filozofickým a morálním obsahem jako Kouzelný vrch od Thomase Manna nebo Zločin a Trest od F. M. Dostojevského. Pamatuji si, že nejvíc jsem byl nadšen z knihy Bídníci od Victora Huga. Doporučení číst knihy, mi velmi "otevřelo oči". Za to jsem mamce vděčen.

Jednou jsme se bavili na téma desatero. Mamka mi napsala své desatero tak, jak ho chápe ona. Níže ho uvádím.

1) Člověk je vždycky sám.
2) Člověk má být připraven pomoci svým přátelům.
3) Člověk má chránit svou rodinu.
4) Člověk má dělat svou práci dobře a s láskou.
5) Člověk je doma v přírodě.
6) Člověk má žít i hrát poctivě.
7) Člověk má říkat to, co si opravdu myslí.
8) Člověk se má umět smát.
9) Člověk má jít za svými sny.
10) To co má pro člověka cenu, je jedině to, jaký je.

V období sedmdesátých a osmdesátých let bylo v populaci hlavní zábavou sledování televize. Mezi mamky oblíbené herce a herečky patřili Jiřina Švorcová, Jiří Sovák, Vladimír Menšík, Miloš Kopecký, Vlastimil Brodský nebo Oldřich Kaiser. Oblíbeným scénáristou byl Jaroslav Dietl, oblíbenou režisérkou Marie Poledňáková. Ráda poslouchala moravské lidové písničky, Karla Gotta, Evu Pilarovou nebo Waldemara Matušku. Mamka celý život snila o hraní na tahací harmoniku. Nikdy ale s vlastním hraním nezačala. Z televiních seriálů tehdejší doby byla nejoblíbenější Nemocnice na kraji města. Mamka z nemocničního prostředí pocházela a tak se dokázala do děje, mimochodem velmi věrně podaného, vžít.

Mamka Jarmila Glosová skonala 16.10.2020 dopoledne. Měla jisté zdravotní obtíže, které vyžadovaly radikálnější léčbu. Mamka tuto léčbu s ohledem na věk odmítala. Bohužel se tyto problémy prolnuly s dobou, kdy se vyskytuje v populaci nemoc Koronavirus, zvaný i Covid-19. Mamka tuto nemoc také prodělávala. Na webových stránkách butterflies.cz je odkaz Blog o rodině. V něm pododkaz Jak jde život a v něm poznámky a popis zážitků za jednotlivé roky. O mé mamce a celé mojí rodině je zde spousta příběhů a postřehů. Předpokládám, že mi vytanou na mysli další a další vzpomínky. Budu se snažit je doplňovat.

Poslední odstavec jsem doplnil 23.1.2021, tedy 2 dny po nedožitých 80 narozeninách Jarmily Glosové.

Mamka s panenkou. Jarmila jako zdravotní sestra pravděpodobně na dětském oddělení ve Znojmě. Mamce Jarmile říkali Jarko a ona se tak i podepisovala. Jarmila Glosová pravděpodobně třicetiletá.

Marie Styxová je dcerou Viktora a Marie Styxových 23. Richard je starším bratrem Jarmily. Marie a Jarmila byly sestřenice a zároveň kamarádky.

Na první fotografii je máma Jarmila s bratrem Rendou (2). Fotografie je z období vánoc v obci Úžlabí. Na druhé je zleva Jarmila Glosová, manželka Aloise Glose (65). Uprostřed Zdeněk Hájek, první manžel Růženy (67). Napravo mamka Jarmila Glosová.
V rodině Glosů jsou Jarmily tři. Moje mamka a teta s dcerou. Při návštěvě u strýce Aloise znamenalo vyslovení jména "Jarmilo" otočení tří žen najednou.

Robert Glos, v Kralupech nad Vltavou, 30. listopadu 2022 kolem půlnoci.