Helena Glosová rozená Poludňáková 6
Helena rozená Poludňáková pocházela z Polska. Jména rodičů neznám. Měla sestry Irenu a Marii a bratra Edmonta. Rodina se před válkou odstěhovala do belgického města
Genk. V tomto městě později sestry Irena a Marie žily. Helena se provdala za Antonína Glose
Babička se s dědou seznámila před válkou v Belgii. Děda byl povoláním horník. Babička byla údajně vyhlášenou kuchařkou pracující ve velkých hotelech. Pamatuji, jak nám při návštěvách u ní dávala velké porce jídla, zlobila se, že nechceme jíst a připomínala nám, že náš táta byl vzorný jedlík. Při setkání jsme dostali například hluboký talíř plný chlupatých knedlíků, spoustu masa a omáčky. Za chvíli jsme nemohli. Babička spíše čekala, že nám s bratrem přidá.
Ohledně jídla se mi vybavil i jiný příběh. Otec měl kamaráda z bohatší rodiny. Doma se vždy najedl a poté šel ke kamarádovi kde jeho rodičům vyprávěl, že má mnoho sourozenců a tak doma nedostane pořádně najíst. Pochopitelně na něj porce zbyla taky a tak míval obědy dva.
Když se sešla celá rodina Glosových, tedy děti s manželkami, manžely a vnoučaty, tak se připravoval bramborový salát v neckách. Zní to neuvěřitelně, ale Helena měla 7 dětí. S manželkami a manžely to je 14 dospělých a k tomu ještě děti. Chtěl bych vidět jak to vypadalo. To se dá zahlédnout snad už jen ve filmech.
Mamka, když se s otcem seznámila, velmi málo jedla. Byla velmi štíhlá. Většinou nechala dost jídla na talíři. Otec po jídle pokukoval, ale styděl se nabídnout, že to po ní dojí. Byl zvyklej z domova od babičky na pořádné porce a najednou, na vojně, tolik jídla nedostal. Později, když se více sblížili, mu Jarmila jídlo přenechávala.
Babičky nejmladší syn, můj otec, Reinhold přivedl na návštěvu mou mamku Jarmilu k rodičům, aby ji představil. Máma žila v přesvědčení, že má jednoho bratra. Údajně proto, že při rozhovorech s Reiholdem slýchavala: "Brácha říkal ...". Mamka tedy s otcem přijela do Habartova, vstoupila do předsíně, zula se a chtěla vstoupit do kuchyně. Otevřela dveře. Za nimi bylo celé hučící příbuzenstvo, které najednou zmlklo a pohlédlo na ni. Mamka se zarazila, lekla a dvěře spěšně zavřela. Zeptala se otce: "Co to je za lidi?" Otec jí odpověděl: "No přece bráchové, sestry a ostatní. Vždyť jsem o nich často mluvil." :- )
Helena, když byla už starší, neuměla udžet peníze a to i přesto, že měla i vdovský důchod po Antonínovi. Dostávala tzv. Bony, což byly peníze nahrazující valuty, tedy
západní měny. V tomto případě západoněmecké marky. Bony představovaly důchod za odpracované roky dědy Antonína v dolech v Německu. Pokud peníze Helena měla, tak je buďto utratila nebo rozdala v širší rodině. Mamka zjistila, že si babička, před další penzí, kdy byla již bez peněz, míchala mouku s vodou aby měla co jíst. Pochopitelně jí mamka pomáhala s jídlem i dalšími věcmi a to i potom, kdy už byla rozvedená s manželem Reinholdem.
Babička si stěžovala na nohy. Jako dítě ve věku šesti let jsem vběhl před auto, které mne odrazilo na chodník. Naštěstí jsem měl pouze otřes mozku. Než mě odvezli do nemocnice, byl jsem na místním zdravotním středisku v Habartově. Když se to babička dozvěděla byla na středisku i přes bolavé nohy během chvíle.
Helena své snaše Jarmile vzkázala, že potřebuje okamžitě nutnou pomoc. Mamka se tedy spěšně dostavila k ní do bytu, očekávajíc zdravotní problémy. Babičce nic nebylo. Seděla ve vaně a čekala až jí snacha přijde umýt záda.
Nalevo stojící je Jaromíra Glosová, manželka Jindřicha Glose. Napravo stojící je Helena Glosová
Na fotografii vlevo nahoře sedí Helena napravo. Další neumím určit. Na fotografii vlevo dole je druhá zleva sestra Heleny Irena. Uprostřed bratr Edmont? Helena úplně vpravo.
Na fotografie zprava jsou sestry Poludňákovi. Zleva Irena, uprostřed Helena, napravo Marie.
Helena žila původně v Belgii v městě Genk. Ten je poblíž Holandských hranic. V Belgii se také narodily její první tři děti. Tonda
Na fotografii vlevo je Helena
Na fotografii vpravo je babička Helena zleva. Sestry neumím určit.
Na fotografii vlevo je Jarmila Glosová manželka Aloise Glose