Antonín se narodil v Litvínově v Čechách. Jeho otcem byl Antonín
Antonínovi říkali Buby. S Helenou, svou ženou, se seznámil buďto v Německu, kde v Porůří pracoval jako horník nebo v Belgii kde pracovala Helena.
Děda rád kouřil doutníky. Mamka Jarmila vyprávěla, že si pamatuje jak při setkání svých a manžela Reinholda rodičů seděl a impozantně kouřil doutník. Byl prý
pohledný chlap. Ženám se líbil a využíval to. To doma vedlo k rozbrojům. Antonín měl celkem devět dětí. Sedm s Helenou. S paní Kindlovou měl dceru Kristýnu a s
paní Pilcovou syna Pavla. Když byla Helena po sedmé těhotná, čekala dceru Janu, byla zároveň těhotná i milenka Kindlová. Děda údajně prohlásil: "To jsem zvědavej,
která z nich to porodí dřív?" Po narození nevlastního potomka babička prohlásila, že se s ním již milovat nebude a také to dodržela.
Antoní pracoval v Německu jako horník v hlubiných dolech, v Čechách na šachtě, na povrchu. Němci mu dokonce přiznali důchod. I po jeho smrti ho babička dostávala
dál jako důchod vdovský. Německé marky si nechal stát a babičce byly vyplaceny tzv. bony. Což byla zvláštní měna do speciálních obchodů, které byly zásobeny lépe.
Mamka Jarmila mi vyprávěla, že jí měl děda předat od babičky Heleny vzkaz. Když ji uviděl z okna, bál se, že vzkaz zkazí a už zdálky volal: "Helena není doma, ty
přijít až později." Doma děda mluvil jen německy. Údajně mě to naučil také a já s ním vesele "šprechtil". Bohužel po jeho smrti už na mne nikdo německy nemluvil
a já vše zapoměl.
Babička Helena mě občas hlídala. Mamka mě přišla vyzvednout a babička se chlubila jak jsem hodný. Po otevření dveří do ložnice se obě zděsily. Nebyl jsem v postýlce,
ale napůl svlečený seděl na balkóně. Nohy jsem měl strčené skrz tyčky zábradlí a spuštěné dolů a vesele házel po lidech hlínu a části fikusu, který jsem předtím
vyhrabal z květináče. Děda na svůj fikus trpěl, ale na mne také, takže mi bylo odpuštěno.
S Helenou měl Antonín sedm dětí. Nejstarší byl Antonín Glos (Tonda) 13.6.1933 narozen v Belgii - 7.5.1993. Tonda zpočátku nevyrůstal ve vlastní rodině, ale u
Švitajových, v rodině sestry jeho otce, Růženy. Růžena nemohla mít děti. Nebyla to oficiální adopce jako dnes a se svou rodinou se stýkal. Strýc Tonda se
do své rodiny vrátil, když se po válce kolem roku 1945 stěhovali z německa do Čech. Přišel z prostředí, kde měl vše jen pro sebe, do prostředí, kde se musel o vše
dělit. V dospělosti se oženil s Valérii Glosovou (Valinou) rozenou ?. Spolu měli syna Gerharda (Geri) a dceru Terezu. Když jsme s bratrem byli mladší a mamka musela odjet dělat zkoušky při
studiu nástavby, tak mne a bratra Rendu sestřenice Tereza hlídala. Byla oproti nám o dost starší a měla už vlastní rodinu. Tereza byla provdána dvakrát. Jako
Nohejlová a Ďurišová. Má děti Martina Nohejla a Romana a Míšu Ďurišovi.
Růžena Glosová se narodila 4.11.1935 v Belgii. Provdala se za Zdeňka Hájka. Spolu měli syna Jaroslava (Jára) a dceru Zdenu. Sestřenice Zdena má syny Romana a Josefa
Nagyho a Pavlínu a Martinu Kremorovou.
K Růženě jsme jako kluci chodili na česat ze stromu blumy. Žila podobně jako my v Úžlabí. Můj otec měl motorku Jawu, tuším 350. Tehdy oblíbený stroj. Pamatuji si, že
nás s ní vozil na koupaliště po jednom na střídačku. Na sedadlo se i s řidičem věšli pouze dva. Tuto motorku později daroval bratranci Járovi jako dar na Járovo
svatbě.
Gerhard Glos (Alois) se narodil 28.6.1937 v Belgii. Oženil se s Jarmilou. Spolu měli syna Stanislava (Standa) a dceru Jarmilu. Teta zemřela na rakovinu, když její
děti ještě nebyly dospělé. Bratranec Standa měl velkou smůlu. Popálil se benzínem když s dalším bratrancem Járou postavili kanystr s benzínem na oheň. Prodělal kvůli
tomu plastiku kůže. Později si nešťastně vrazil drát do oka. O oko nepřišel, ale nevidí na něj. Standa se svou rodinou žil v Úžlabí u Habartova podobně jako já.
Byli jsme parta, zpočátku jen kluků, která zažívala různá dobrodružství v okolí. Standa i Jarmila dnes žijí v Německu. Manželku Standy neznám. Manžela Jarmily si
matně pamatuji ještě když žili před odchodem do Německa v Úžlabí.
Jindřich Glos (Jindra) se narodil 25.10.1938 v Německu. Oženil se s Jaromírou. Spolu mají syny Romana a Luboše. Po rozvodu žil s ? Ta také zemřela na rakovinu.
Sama měla z předchozího manželství syna ? a dceru ? Jindra byl kvůli příhodě s nevlastní dcerou ve vězení. Po jeho návratu se situace v rodině urovnala. Pamatuji
si, že jsme k nim chodili na návštěvu. Moje mamka si s manželkou Jindry rozuměla.
Günter Glos se narodil 10.12.1939 v Německu. Oženil se s Etou. Spolu měli syny Albrechta a Güntera. Günter emigroval s manželkou po roce 1968 do Německa a už
nevrátili. Později k nám občas jezdili na návštěvu. Dnes již nežijí. Oba bratranci zapoměli češtinu a mluvili pouze německy. Starší z obou kluků se nešťastně zabil
při práci pádem z korby nákladního vozu. Když k nám přijeli na návštěvu do Úžlabí, přivezli nám různé komiksy a figurky indiánů a kovbojů, nebo pistole střílející
tzv. kapslíky. Ty vydávali pěkné rány, ale bez letu nábojů. Güntr s Etou měli v Německu vyšší životní úroveň. Známý německý hospodářský zázrak. Pokaždé, když
přijeli na návštěvu, měli jiné auto. Rodina i ostatní z vesnice se scházeli aby si prohlédli a zhodnotili, čím zase přijeli.
Můj otec Reinhold Glos
Nejmladším potomkem byla Jana Glosová narozená 26.9.1947 v Čechách. Jana se provdala za Rudolfa ? Spolu měli dceru Andreu. Teta Jana měla nezhoubný neoperovatelný
nádor v mozku. Byla většinu života v invalidním důchodu. Na vnější vzhled ani na chování to nemělo vliv až na občasné záchvaty. Ještě než choroba propukla tak si
užila divoké mládí. K tomu hezčímu patřilo, že se stala královnou krásy na konci sedmdesátých let. Když jsem ji jako mladý naposledy viděl u otce v domku v Úžlabí
bylo jí již přes čtyřicet a stále byla velmi hezká. Moje mamka říkala, že byla až neobyčejně hezká a že v dnešní době by jen svým vzhledem udělala kariéru.
K tomu horšímu patřilo zatčení a uvěznění. Naštěstí jenom krátkodobé. Do skutečného vězení nešla. Jana přitahovala průšvihy. Traduje se, že ji vezla známá autem
a přitom nad sebou na vnitřku střechy vozidla měla otisknuté stopy bot. Stopy byly od toho jak se Jana před chvílí milovala s manželem této známé a měla přitom
zvednuté a opřené nohy o střechu. Jana s manželem Rudolfem emigrovali do Německa v osmdesátých letech. V Čechách nechali svou dceru Andreu jako záruku, že se
z povolené cesty vrátí. Nevrátili se a sestřenice nějakou dobu bydlela u nás v bytě se mnou a mým bratrem Rendou v Habartově. Po určité době mohla za svými rodiči
do Německa díky zprostředkování organizace Červený kříž. Jana si se svou, již dospělou, dcerou Andreou nerozuměla. Údajně svedla nebo sváděla přátele své dcery.
Pokud si tetu Janu vybavím, nedívím se jako muž, že se svádět nechali. Jana měla štěstí, že měla za manželu Rudu, který ji měl rád takovou, jaká byla.
Nalevo Antonín Glos, uprostřed Antonín Glos s Draxlem Vilémem a popis zadní strany prostřední fotografie. Nevím, kdo je Draxl Vilém. Možná kamarád.
Na levé fotografii sedí napravo Helena
Na pravé fotografii je v bílém Kristýna. Ta je dcerou Antonína Glose a paní Kindlové. Paní Kindlová pravděpodobně stojí za Antonínem a drží se ho za ramena. Helena manželka Antonína sedí nalevo od muže s pivem v ruce. Další osoby neznám. Nevím do jaké míry si Helena rozuměla se svou nevlastní dcerou a její rodinou. Nepamatuji si, že bych se kdy setkal s paní Kindlovou a její dcerou Kristýnou nebo s paní Pilcovou a jejím synem Pavlem. Syn Pavel je dalším potomkem dědy Antonína mimo sedmi dětí, které měl s Helenou. Fotografie Pavla s mým otcem je pod odkazem Reinhold Glos
Antonín Glos
Robert Glos
Václav Schlesinger
V těchto případech jsou muži starší.
René Glos
Jaroslav Nikodým
V těchto případech jsou ženy starší.
Tonda
Růžena
Alois
Jindra
Günter
Reinhold
Jana
Kristýna Kindlová ? ? 1947 Československo
Pavel Pilc ? ? ? Československo
Neznám rok narození Pavla Pilce. Jana a Kristýna přišly na svět ve stejném roce. Měli dokonce přijít ve stejném měsíci. Tehdy měl praděda Antonín prohlásit:
Vypadalo by to asi takto:
Věštkyně:
Antonín:
Věštkyně provede rituály a řekne:
Antonín:
Věštkyně:
No, já bych jí nevěřil! A peníze bych jí dát nechtěl. :-)
V dnešní době se často píše o nízké porodnosti a o tom, jak je to velký problém. No, a MY máme řešení přímo v rodině! :-)
Až budu obhajovat některý ze svých titulů, které nosím před jménem nebo za jménem, před vědeckým sympoziem, vyberu si téma: